RECENZE TEXTU NZ DLE TYPU

Pod pojmem recenze nebo typ textu rozumíme takový text, který se v minulosti podrobil jisté kritické prověrce a představuje společný základ pro celou skupinu rukopisů. Nazýváme jej archetyp. Zkoumáním docházíme k původnímu textu, ze kterého byly dělány další opisy. První, kdo se pokusil o ustálení recenzí, byl J. A. Bengel, který určil 2 základní recenze, a to cezarejskou a alexandrijskou. J. J. Griesbach v případě evangelií určil ještě recenzi byzantskou. Nejrozšířenější recenzí byla antiochijská – byzantská, kterou reprezentují unciální kodexy A, E, K, Ω.

Poslední etapu dějin řeckého textu Písma NZ představují vydání tohoto textu tiskem. První vytisknuté vydání NZ je tzv. POLYGOTTA COMPLUTENSIS z roku 1514. Toto vydání obsahuje text antiochijské – byzantské recenze, který byl používaný do konce středověku. V r. 1516 Erazmus Rotterdamský vydal řecký text NZ který se opíral o mladší rukopisy, které pocházejí z 12. a 13. století.

Na základě kritických vydání textu NZ se dá udělat úsudek o neporušenosti a autoritě textu. Na 150 000 slov NZ a 5 000 rukopisů a fragmentů připadá 250 000 variant. Na první pohled je to zastrašující číslo, ale skutečnost je jiná. Matematický přepočet vypadá tak, že 7/8 textu je bez odchylek, pouze 1/8 má v různých kodexech odlišné znění. Jde o přehozená slova, gramatické a stylistické odchylky. Pouze 200 variant je vážnějšího charakteru, z toho 15, které vyžadují pozornost. Ani jedna však nemá dogmatický ráz. V NZ je vždy jistý počet paralelních textů, kde je možno smysl správně objasnit. Žádná z jiných knih se nezachovala v tak velkém počtu rukopisů a tak neporušeném stavu jako text NZ. Potvrdily to i nálezy v Kumránu.