Seznam článků

ZPŮSOB ZACHOVÁVÁNÍ BIBLICKÉHO TEXTU

Každý inspirovaný text překonal od svého vzniku až dodnes složitou historickou cestu. Abychom mohli lépe pochopit, a prozkoumat tyto texty, je třeba určit několik základních etap: redakce textu, opisy, jednotlivé recenze a současné vydávání textu.

Redakce

Pod tímto pojmem se rozumí autorské zpracování materiálu na základě ústních a písemných pramenů, a to jedním nebo více autory. Je však možné, že toto dílo je podrobené novému zpracování, čímž vzniká druhá redakce. Na takový přístup k psaní díla ukazuje evangelista Lukáš v úvodních verších: 1, 1-4. Pokud jde o samostatnou povahu díla, tato může být předurčená – zformovaná už v ústní tradici, v našem případě v ústních apoštolských kázáních, která mají svůj počátek v Jeruzalému. Vznikla tedy jakási „zvěstovatelská norma“, která se stala směrodatnou pro všechny apoštoly, i když každý z nich byl nucen respektovat různá prostředí. Jiné bylo palestinské, židovské, jiné zase u pohanských národů.

Úlohou dnešní textové kritiky je přiblížit se co nejvíc k této prvotní redakci posvátného textu. Spojení mezi původní redakcí a dnešním textem tvoří opisy.

Opisy

Opisy knih NZ vznikly v důsledku opotřebování materiálů, na který byly originály psány pro potřeby jednotlivých církví i jednotlivců, tj. pro liturgickou a osobní potřebu. Někdy se i sám autor postaral o to, aby jeho dílo vyšlo naráz v několika exemplářích. Podle Eusebia Origenes diktoval svoje díla sedmi rychlopiscům. Ve starověku spisy do svého zveřejnění procházely trojíma rukama: autor diktoval své dílo rychlopiscovi (tachygrafikoi), který zaznamenával text určitými znaky (notis) – odtud pochází název notář. Jejich záznamy přepisovali knihaři (bibliografoi) pěkným písmem. Poslední slovo měli korektoři (diorthotai). Práce na podchycení biblického textu vypadala podobně, svědectví o tom máme v knihách SZ i NZ: Jr 36, Řím 16, 22 atd.

Řecké kopie Nového zákona

Novozákonní církev měla ve velké úctě písemné podání slova Božího. Díky tomu se žádná kniha nezachovala v tolika opisech jako Nový zákon. Dnes má novozákonní biblistika k dispozici 4969 rukopisů NZ. Z toho je 76 papyrů, unciálních rukopisů 250, kurzívních rukopisů 2646, lekcionářů 1997.

Papyrusy

Tímto slovem se zde rozumí řecké písemné dokumenty, které pocházejí z doby helenistické kultury. Jejich počet přesahuje 10 000, z nichž 5 000 je prozkoumaných. Byly to nepotřebné odpadky z kanceláří a domácností, které se vyvážely za město. Zachránily se pouze náhodou, díky suché půdě v Egyptě. Biblických papyrusů je přes 200, z toho 150 SZ a ostatní NZ. Význam těchto dokumentů, i když je to někdy pouze jen několik veršů, je pro textovou kritiku velmi velký, protože jsou starší než nejcennější kodexy. Nejstarší papyrusy pocházejí z počátku 2. století.

Nejstarším svědkem textu NZ je papyrus RYLANDSA P52. Našel jej v Egyptě v r. 1920 anglický papyrolog Greenfeld, pochází z roku asi 125 a obsahuje malý fragment z evangelia Jana 17, 31-38. Má mimořádný význam pro řešení otázky vzniku evangelií. Tento objev nás vede přímo do apoštolské doby, protože rozšíření evangelia v Egyptě není otázkou krátké doby. Jan zemřel okolo roku 100 (104?), proto má tento dokument mimořádnou cenu. Podobnou hodnotu má papyrus BODMER II z r. 200. Obsahuje fragment evangelia Janova 1, 1-4; 26 a další fragmenty, celkem 14 kapitol a 108 stran textu. V porovnání s dnešním textem najdeme jedinou vyjímku, v textu chybí perikopa o smilnici (8, 1-11) a řeč o andělovi (5, 4). Do tohoto období patří papyrus BODMER XIV-XV pocházející z r. 175 – 225. Tyto papyrusy mají pro nás velký význam, protože předcházejí kodexy o celých 150 roků.

Kodexy

Od 4. století se přestává psát na kožené svitky a nastupuje kodex především pergamenový. Umožnilo to lepší využití materiálu, protože se dalo psát na obě strany listu a zároveň se lépe manipulovalo s textem. V současné době novozákonní nauka disponuje následujícími kodexy:

KODEX SINAJSKÝ 501

Byl objeven v létech 1844, 1853 a 1859 K. Tischendorfem v monastýru Sv. Kateřiny na Sinaji. Pochází z druhé poloviny 4. století a byl napsán v Egyptě nebo Cesareji Palestinské. Pravděpodobně to je jeden z 50 kodexů, které Eusebius připomínal na rozkaz Konstantina Velikého. Kodex má 345 a 1/2 listu 43 x 37,8 cm. Text NZ je kompletní.

KODEX ALEXANDRIJSKÝ A 02

Rukopis vznikl v 5. století v Egyptě, má 773 listů, obsahuje Starý a Nový zákon. Kodex má 143 listů velikosti 32 x 26,3 cm. V textu NZ chybějí některé části: Mt 1, 1-25, Mt 6; J 6, 50; 8,52; 2 Kor 4, 13; 12, 6

KODEX VATIKÁNSKÝ B 03

Obsahuje celý SZ a NZ. Byl napsán ve 4. století v Egyptě a má 734 listů formátu 27,5 x 27,5 cm. (NZ je 142 listů) Z knih NZ chybí: Žd 9, 15; 13, 25; 1 a 2 Tm, Tt, Fm a Zj.

KODEX EFREMŮV C 04

Tento rukopis je palimpsest. Pochází z Egypta a byl napsán v 5. stol. Z původního textu se zachovalo 64 listů SZ a 145 listů NZ, ve kterém chybějí některé části textu.

KODEX BEZŮV čili CANTABRIGIENSIS Devět 05

Je to dvojjazyčný kodex (řecký a latinský text) ze 6 století, nejstarší svého druhu. Obsahuje evangelia a Skutky apoštolské. Místo vzniku zatím určeno není. Kodex má 406 listů velikostí 26 x 21,5 cm.

Tyto kodexy jsou mladší a je jich velmi mnoho: 2646. Nejstarší pochází z roku 835, ostatní pocházejí z 10. až 15. století. Pouze 50 z nich obsahuje celý NZ. Mnohé z kodexů však obsahují velmi cenný text, neboť se zjistilo, že i když jsou pozdějšího původu a jsou mladší než unciály (majuskula), mají kvalitní text, protože byly zhotoveny na základě staršího a lepšího rukopisu.

Lekcionáře

Pro ustálení původního textu NZ velmi pomáhají lekcionáře. V nejstarších dobách byly knihy NZ čteny po pořádku celé. Později dochází k tomu, že se v jednotlivých dnech a svátcích četl určitý text. Tento výběr textů byl v jednotlivých církvích různý podle místních podmínek a tradice. Na konci 4. století se pořádek čtení Písma ustaluje. V západní církvi se lekcionáře začali používat v 5. století, ve východní církvi v 8. století za Jana Damašského. V současné době máme k dispozici 1997 lekcionářů. Nejstarší se datují do 4. až 6. století.

Ostaraka

Jsou to zejména úlomky z keramiky, na kterých nacházíme text. Jedná se zatím o 25 exemplářů.