Seznam článků

CO JE "SVATÝ"?

Pozornému čtenáři, zřejmě neuniklo, že se doposud v textu nikde neobjevoval výraz „svatý“. Svaté mají různá náboženství, budhismus, hinduismus, muslimové a další. Ale není svatý jako svatý. U nekřesťanských náboženství jsou značné rozdíly v pojmu svatý, význam je zcela jiný, svatost není závislá na Bohu, je to např. způsob probuzení (osvícení), není přesně definována. U některých křesťanů má pojem svatý či svatost závazně stanovena pravidla, za jakých podmínek se užívá, jiní (protestantské církve) svaté jako takové neuznávají.

V prvotní Církvi se takto označovaly věci, které byly vyjmuty ze světského užívání (oddělené pro Boha) a byly nějakým způsobem spjaty s božstvím. Všeobecně se jednalo o osoby, předměty, místa… V užším významu se vycházelo z Krista. Kristus zemřel na kříži za naše hříchy, třetího dne vstal z mrtvých. Kdo této zprávě uvěří, vydá svůj život Bohu, odděluje se pro něj, stává se svatým. Svatost těch, kteří víru přijali, tj. křesťanů, je v Novém zákoně chápána jako zprostředkovaná. Zde může během života dojít ke zvratu, např. chtěný odpad od víry…, jednoduše řečeno, tato svatost se dá během života pozbýt. Dnes pojem svatý známe především dle definice katolíků a pravoslavných. Svatý je ten člověk, který žil tak, že křesťané jsou si jisti, že po smrti dosáhl spásy, je tedy prokazatelně v nebi. Tento princip ale platil již v prvotní církvi. Z toho vyplývaly pro křesťany dva základní důsledky. Jednak život tohoto světce (svatého) může být předkládán jako životní příklad hodný následování, a když je dotyčný u Boha, mohou křesťané prosit svatého o přímluvu u Boha. Tyto důsledky je třeba trochu rozvést, budeme se s nimi setkávat především v období reformace.

Členové protestantských církví tvrdí, že jediným přímluvcem u Boha je Ježíš. (Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. 1J 2, 1). Z tohoto pro ně vyplývá závěr, že je zbytečné prosit kohokoliv jiného než Krista. Katolický směr vychází spíše z evangelia od Matouše 7, 7 (Proste a bude vám dáno…). Prvokřesťané ovšem nebyli brilantními teology dnešní doby a viděli to v duchu prosté logiky asi takto (zjednodušeně): Tatínek několikrát synovi říkal, aby šel hrát kopanou na hřiště a ne před dům. Syn samozřejmě neposlechl, ozvala se rána a okno bylo rozbité. Když si otec synka zavolal, tak ten sliboval hory doly, aby mu tatínek odpustil. Ten se ale k ničemu neměl a argumentoval tím, že mu to několikrát říkal, a on stejně neposlechl. Syna napadla spásná myšlenka, že zajde za kamarády, aby se šli k tatínkovi za něj přimluvit, aby mu to odpustil. A když táta viděl celou partu kamarádů, jak za syna prosí, tak přivřel oko a odpustil mu. Bůh – táta, samozřejmě tu partu přímluvců až tak nepotřebuje, ale je mu milé, že se za jeho syna přimlouvá tolik jeho kamarádů.

Čili prototypem svatého je v prvotní církvi mučedník, protože mučedník je člověk, který pro svoji víru položil život. Obětoval to nejcennější, co měl. Z toho s jistotou vyplývá, že je u Krista v nebi. Později byli uctíváni i někteří (za určitých pravidel - kanonizace), kteří nezemřeli mučednickou smrtí, ale jejich život jim byl podobný. Zpočátku se jednalo se především o různé mnichy a askety.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Online dokumenty

Alexandrijská katechumenická škola [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://leccos.com/index.php/clanky/alexandrijska-katechumenicka-skola

Antiochejská teologická škola [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://leccos.com/index.php/clanky/antiochejska-teologicka-skola

Apoštolští Otcové [on-line], Poslední aktualizace 8. 3. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Apoštolští_Otcové

Biřmování [on-line], Poslední aktualizace 2. 4. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Biřmování

Claudius [on-line], Poslední aktualizace 27. 1. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Claudius

Co učí Bible o Trojici? [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.gotquestions.org/Cesky/Duch-svaty.html

Decius [on-line], Poslední aktualizace 25. 8. 2013. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Decius

Deset prvotních pronásledování [on-line], Poslední aktualizace 3. 7. 2010. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://pritel4tebe.webnode.cz/news/deset-prvotnich-pronasledovani-cast-prvni/

Diocletianus [on-line], Poslední aktualizace 4. 3. 2014. [Citováno 1. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioklecián

Gnosticismus [on-line] [Citováno 19. 3. 2014]. Dostupné na: http://leccos.com/index.php/clanky/gnosticismus

Hadrianus [on-line], Poslední aktualizace 16. 12. 2013. [Citováno 20. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Publius_Aelius_Hadrianus

Ignác z Antiochie [on-line], Poslední aktualizace 12. 2. 2013. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ignác_z_Antiochie

Kdo je Duch svatý? [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.gotquestions.org/Cesky/Duch-svaty.html

Klement I. [on-line], Poslední aktualizace 13. 3. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Klement_Římský

Marcus Aurelius [on-line], Poslední aktualizace 16. 12. 2013. [Citováno 23. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Markus_Aurelius

Maximinus Thrax [on-line], Poslední aktualizace 24. 1. 2014. [Citováno 31. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Maximinus_Thrax

Mše svatá [on-line] [Citováno 19. 3. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/mse-svata/

Nejsvětější Trojice [on-line], Poslední aktualizace 30. 3. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nejsvětější_Trojice

Nejsvětější Trojice [on-line], Poslední aktualizace 7. 4. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=63

Nejsvětější Trojice [on-line], Poslední aktualizace 1. 8. 2012. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.katopedia.cz/index.php?title=Nejsvětější_Trojice

Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis [on-line], Poslední aktualizace 11. 9. 2013. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Passio_sanctarum_Perpetuae_et_Felicitatis

Pax Romana [on-line], Poslední aktualizace 8. 3. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pax_Romana

Plinius mladší [on-line], Poslední aktualizace 12. 3. 2014. [Citováno 19. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plinius_mladší

Pokání [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/pokani/

Pronásledování křesťanů za vlády císaře Nerona [on-line], Poslední aktualizace 9. 1. 2014. [Citováno 19. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pronásledování_za_vlády_císaře_Nerona

Septimus Severus [on-line], Poslední aktualizace 10. 9. 2004. [Citováno 30. 3. 2014]. Dostupné na: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1484

Starověký Řím [on-line], Poslední aktualizace 12. 2. 2013. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Starověký_Řím

Svatý [on-line], Poslední aktualizace 30. 3. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatý

Traianus [on-line], Poslední aktualizace 23. 4. 2014. [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Traján

Trojice – tajemství;… [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/r-1999-tajemstvi-teologie-v-Bohu-tri-vyslovuji-ja.html

Trojice [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/trojice/

Valerianus [on-line], Poslední aktualizace 2. 3. 2014. [Citováno 1. 4. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Valerianus

Základní přehled starověké gnóze [on-line] [Citováno 19. 3. 2014]. Dostupné na: http://www.david-zbiral.cz/Gnoze-prehled.htm#_Toc152833599

Je Ježíš Kristus Bůh? [on-line], [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.everystudent.cz/in/59/je_jezis_buh

Ostatní dokumenty

FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha: Zvon, české katolické nakladatelství, spol. s r. o., ISBN 80-7113-119-9, 1995

HAJDUK, Andrej. Všeobecné cirkevné dějiny. Bratislava: Evanjelická bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského, 1999

JUDÁK, Viliam. Učebné texty z církevních dejín. Bratislava: Rímskokatolícka Cyrilometodská bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského, 2002

KADLEC Jaroslav. Dějiny katolické církve. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, ISBN 80-7067-285-4, 1993

MALÝ, Radomír. Církevní dějiny. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., ISBN 80-7266-083-7, 2000

MALÝ, Radomír. Nejkrvavější genocida minulosti a současnosti. Frýdek-Místek: Michael s. a., 2013

MRÁČEK, Pavel, Karel. Stručná příručka církevních dějin. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 1995

SAMSOUR, Josef. Církevní dějiny obecné. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1907

ŠKARDOVÁ, Kateřina. Křesťanství v římském impériu – od pronásledování ke státnímu náboženství. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni; Fakulta filozofická, 2013

ŠPIRKO, Jozef. Cirkevné dejiny. Turčiansky Sväty Martin: Neografia, Úč. spol., 1943