KNIHA PROROKA ÁMOSA
AUTOR KNIHY
Kniha je v prvním odstavci Kapitoly 1 přiřazena Ámosovi. Ámos byl původně pastýřem a pěstitelem fíkovníků. Pocházel z Tekóy, vzdálené asi čtyři hodiny cesty od Jeruzaléma. Jako prorok působil někde mezi roky 765 - 760 v severní izraelské říši. Severní říše prožívala prosperitu, vyznačovala se však náboženským formalizmem - vnějšímu jednání neodpovídal stav srdce a dále je provázela sociální nespravedlnost - bohatí bezuzdně odírali chudé. Šlo však o období „klidu před bouří“, které skončilo v roce 721 př. Kr., kdy byla severní říše dobyta Asyřany a její obyvatelé byli odvlečeni do asyrského zajetí, ze kterého se již nikdy nevrátili.
DOBA A MÍSTO VZNIKU KNIHY
Kniha vznikla na základě Ámosových výroků pravděpodobně po návratu z babylonského exilu na přelomu 6. a 5. století př. Kr.
MATERIÁL PŮVODNÍHO RUKOPISU
Kniha byla napsána na papyrus nebo kůži.
ADRESÁTI KNIHY
Ámosova činnost byla určena jeho současníkům, kniha je však nadčasová, má mnoho co říci i budoucím pokolením Izraelitů a současným generacím.
CÍL KNIHY
Ámos hrozil, aby přivedl Izraelity k nápravě náboženského a mravního života a připomenul všemohoucnost, svatost a spravedlnost Boha. A sliboval, aby lid potěšil a připomenul mu, že Bůh je také milosrdný a věrný svým slibům.
STRUČNÝ OBSAH KNIHY
V úvodní části (1, 1 - 2, 16) kniha obsahuje hrozby Boží proti pohanům i Izraelitům. V 1. části (1, 3 - 6, 14) jsou proroctví o Božích trestech pro severní království izraelské. V 2. části (7, 1 - 9, 6) jsou náznačná vidění o Božím soudu. V závěrečné části je předpovězeno obnovení Davidovy říše v mesiášské době.
DĚJINNÉ OKOLNOSTI VZNIKU KNIHY
Egypt
V době sepsání knihy se Egypt nalézal v období vlády 27. dynastie (524 - 404 př. Kr.) a podléhal 1. perské nadvládě. Prvním vladařem tzv. perské dynastie byl Kambýsés, po kterém následovali Dárius I., Xerxés I., Artaxerxes I. a Dárius II. Kambýsés během 6 měsíců dobyl celý Egypt, nepodařilo se mu však dobýt Kuši. Jeho nátupce Dárius I. dokonale zorganizoval perskou říši včetně Egypta. Egypt rozdělil do šesti provincií, egyptské vojsko a loďstvo začlenil do perské armády. V posledních letech jeho vlády došlo v deltě ke vzpouře, kterou potlačil až Dáriův nástupce Xerxés I. Propustil egyptské úředníky a s Egyptem jednal jako se vzbouřenou provincií. Za vlády jeho nástupce (Artaxerxés I.) došlo k další vzpouře, ale byla Peršany potlačena. Přesto Peršané ztráceli moc nad západní částí delty. Za vlády posledního vladaře 27. dynastie došlo v Elefantíně, kde byla posádka židovských žoldnéřů, ke zničení židovského chrámu. Záminkou byla skutečnost, že v místě, kde byl uctíván beraní bůh Chnum, byla v židovském chrámě obětována jehňata, což těžce nesli Chnumovi kněží a ti přesvědčili místního perského velitele, aby židovský chrám srovnal se zemí.
Mezopotámie
V době sepsání knihy bylo území Mezopotámie celistvé a bylo součástí perské říše (539 - 331 př. Kr.).
Řecko a Kréta
V době sepsání knihy začínalo v Řecku období válek s Peršany, které trvalo od roku 500 do roku 450 př. Kr. Zatímco na sklonku první poloviny 1. tisíciletí Peršané anektovali maloasijskou řeckou výspu, iónská města a přilehlé ostrovy, po roce 500 př. Kr. se snažili o rozšíření svého impéria i na evropské území Řecka. V roce 500 př. Kr. povstali maloasijští Řekové proti perskému panství za vedení Milétu a s pomocí Athéňanů a Eretrianů. Vypálili sice Sardy, ale byli u Efesu poraženi. V roce 493 př. Kr. vyslal perský král Dárius I. svého zetě Mardonia s pozemským vojskem a silným loďstvem, aby potrestal evropské Řeky za pomoc maloasijským vzbouřencům. Byla to první výprava proti Řekům. Loďstvo však zničila bouře, Mardonius ponechal vojsko v Thrákii a vrátil se zpět bez úspěchu. V roce 490 př. Kr. uskutečnil Dárius I. druhou výpravu proti Řecku a vyslal loďstvo pod vedením Datise a synovce Artafernese. Vojsko bylo vyloděno u Marathonu. Proti Peršanům se postavili hlavně Athéňané a zvítězili. Pokus perského loďstva o dobytí Athén se setkal rovněž s nezdarem. Athény se po tomto úspěchu dostaly do čela Řecka. Mezi občany Athén vynikali Themistokles, který se snažil o vybudování silného loďstva a spravedlivý a čestný Aristeides. Protože spolu soupeřili, byl Aristeides vyloučen ostrakismem. Třetí výprava proti Řekům se uskutečnila v roce 480 př. Kr. Perský král Xerxés I. si podmanil severní Řecko a zastaven byl až u Thermopyl, které bránil spartský král Leonidas. Po zradě byl však král Leonidas poražen a Peršané ovládli i střední Řecko. Athény byly vypáleny a obyvatelé města utekli na ostrov Salaminu. Zde byla svedena námořní bitva, při které bylo perské loďstvo poraženo. Pak už jde perské vojsko od porážky k porážce. V roce 479 byl poražen Sparťany Mardonius u Platai a Řekové porazili perské loďstvo u Malé Asie. Po vzniku sdružení asi 250 řeckých obcí došlo v roce 466 př. Kr. k další porážce Peršanů. V roce 449 př. Kr. poslední porážkou Peršanů na Kypru řecko-perské války skončily. Athény se staly vůdčím státem Řecka a Sparta postupně ustoupila do pozadí. V době sepsání knihy žily v Řecku tyto významné osobnosti: Pythágoras ze Samu, Xenofanés, Hérakleitos, Anaxagoras a Sofoklés.
Čína
V době sepsání knihy vládla v Číně dynastie Čou. Čína prožívala část období období Východní Čou, nazývaného obdobím období Jara a podzimu. Období Jara a podzimu bylo však již ve svém závěru a Čína přecházela do období Válčících států. Významné události na přelomu 6. a 5. stol. př. Kr.: království Jüe se prohlásilo vazalem Wu (494 př. Kr.), Wu zbudovalo kanál propojující oblast Jang-c' s jižním Šan-tungem ( 486 - 482 př. Kr.), Wu bylo zničeno královstvím Jüe, svým jižním sousedem (473 př. Kr.). Mezi významné kulturní události v době sepsání knihy patří pozorování Halleyovy komety (467 př. Kr.). Z významných osobností starověké Číny lze do období sepsání knihy zařadit filosofa Muo-ti a tesaře, vynálezce, politika a státníka Lu-Pana (507 - 440 př. Kr.).
Palestina
V době sepsání knihy prožívala Palestina období po návratu Izraelitů z babylonského zajetí. V roce 538 př. Kr. umožnil perský král Kýros II. Veliký návrat všem vyhnancům v Babylonii do země jejich původu. Izraelitům přikázal postavit znovu jeruzalémský chrám z peněz královské pokladny a vrátil jim bohoslužebné předměty. Po návratu byly postaveny základy chrámu, ale pak se práce zastavily a pokračovaly až za perského krále Dária I. a byl dokončen začátkem roku 515 př. Kr. Za krále Dária I. také došlo k návratu dalších vyhnanců z Babylonie. Vedl je Zorobábel a velekněz Jošua. Od roku 445 př. Kr. je perským králem Artaxerxem I. zplnomocněn Nehemiáš k opravě Jeruzalémských hradeb. V tomto období pravděpodobně působil v Judsku kněz Ezdráš. Období perské nadvlády bylo pro Izraelity dobou míru. Oficiálním jazykem perské správy byla aramejština. Aramejštinu přebírali i Izraelité, i když hebrejština se dále držela jako hovorový jazyk a jako jazyk pro přepis biblických textů.
Indie
V době sepsání knihy byla společnost na území Indie ovlivňována zejména novým duchovním směrem, buddhismem, jehož zakladatel se jmenoval Gautama Siddártha. Známý je pod jménem Buddha (což znamená Probuzený). Narodil se kolem roku 563 př. Kr. v Lumbiní na indicko-nepálském pomezí a zemřel v roce 483 př. Kr. Kolem roku 540 se narodil ve Vaišálí v Indii Vardhamána, přezdívaný Mahávíra nebo Džina, zakladatel džinismu, duchovního směru, který ale na rozdíl od buddhismu nepřesáhl hranice Indie.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Dokumenty online
Antická řecká filosofie, [on-line], Poslední aktualizace 24. 1. 2014 [Citováno 22. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antická_řecká_filosofie
Čínská filosofie, [on-line], Poslední aktualizace 17. 3. 2013 [Citováno 9. 8. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Čínská_filosofie
Dynastie čínské historie , [on-line], Poslední aktualizace 24. 4. 2013 [Citováno 25. 7. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie_čínské_historie
Joel [on-line], [Citováno 8. 7. 2012], Dostupné na: http://dkc.kbs.sk/dkc.php?uvod=joel
Kniha Ámos [on-line], Poslední aktualizace - 14. 4. 2012 [Citováno 27. 7. 2012], Dostupné na:https://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_Ámos
Lu-Pan , [on-line], Poslední aktualizace 5. 4. 2013 [Citováno 9. 8. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lu_Pan
Mezopotámia, [on-line], Poslední aktualizace 13. 1. 2014 [Citováno 19. 1. 2014]. Dostupné na: http://sk.wikipedia.org/wiki/Mezopotámia
Ptolemaiovci - faraoni řeckého původu, [on-line], [Citováno 5. 12. 2013]. Dostupné na: http://www.starovekyegypt.net/obdobi-ptolemaiovcu/index.php
Úvod do písma svatého [on-line], [Citováno 17. 7. 2012], Dostupné na: www.tf.jcu.cz/getfile/2752e60164579794
Válčící státy, [on-line], [Citováno 27. 7. 2013]. Dostupné na:
http://cina.yin.cz/historie/valcici-staty/
ZAHRADNÍČEK, Pavel. Am 7, 12-15 [on-line], [Citováno 26. 7. 2012], Dostupné na: http://www.biblickedilo.cz/ckbdweb/polozka.aspx?pid=552&kid=129
Ostatní dokumenty
DORAZIL, Otakar. Světové dějiny v kostce. Praha: nakladatelé Toužimský a Moravec, 1947
FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, ISBN: 978-80-7422-007-4
HEJČL, Jan. Bible česká (lidové vydání), Díl první, Knihy prorocké a knihy Machabejské. Praha: Nákladem "Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1940
KRÁSA, Miloslav a MARKOVÁ, Dagmar a ZBAVITEL, Dušan. Indie a Indové, od dávnověku k dnešku. Praha: Vyšehrad, 1997, ISBN: 80-7021-216-0
LAMAIRE, André. Dějiny hebrejského národa. Z francouzkého originálu přeložil Josef Mlejnek. Praha: Nakladatelství ERM, 1994, ISBN: 80-901477-6-3
TRIGGER, B. G. a kol, Starověký Egypt - dějiny společnosti. Praha: Nakladatelství Volvox Globator, 2005, ISBN: 80-7207-535-7
VOLNÝ, Zdeněk. Toulky minulostí světa, 2. díl. Praha: Baronet a Via facti, 2000, ISBN: 978-80-904103-0-5
WATTERSON, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN: 80-7106-774-1
Kolektiv autorů. Abúsír-Tajemství pouště a pyramid. Národní muzeum - Náprstkovo muzeum, 2004, ISBN: 80-7036-170-0