KAZATEL
AUTOR KNIHY
Původní název knihy v hebrejské bibli je Kóheleth a je překládán jako Kazatel, ačkoliv kniha není kázáními, ale spíše mudrckou rozmluvou ve sboru mudrců. Proti tvrzení, že knihu Kazatel napsal Šalamoun svědčí výskyt výrazů pozdní hebrejštiny, aramských obratů a novohebrejštiny, která se vyskytuje v Mišně (písemný záznam výroků a tradic předávaných ústně), sepsané v druhé polovině 2. století po Kristu. A rovněž proti autorství Šalomounovu mluví to, že se spisovatel o královské moci vyjadřuje nepříliž lichotivě. Za autora je považován věřící Žid, mudrc, snad učitel sboru mudrců s velkými životními zkušenostmi.
DOBA A MÍSTO VZNIKU KNIHY
Dle výrazů vyskytujících se v textu a dle skutečnosti, že knihu Kazatel znal a používal Sírachovec lze říci, že kniha Kazatel byla napsána ve třetím století před Kristem, nejspíš v Jeruzalémě.
MATERIÁL PŮVODNÍHO RUKOPISU
Rukopisy mohly být psány na papyrus nebo kůži.
ADRESÁTI KNIHY
Kniha je určena spíše lidem přemýšlivým, pěstujícím umění moudrosti.
CÍL KNIHY
Základním úmyslem knihy je nalézt odpověď na otázky, jestli může být člověk na světě šťastný a jak toho dosáhnout.
STRUČNÝ OBSAH KNIHY
Východiskem rozpravy je starozákonní pohled na posmrtný život před výkupnou obětí Krista, kdy nebe je ještě zavřené. Má se za to, že vykonané dobro je odměňováno a spáchané zlo trestáno ještě za života. Kazatel s bolestí shledává, že tomu tak není. Mnohdy dobří trpí a bezbožní se mají dobře. Závěrem je rada k mírnému užívání pozemských dober, pokud je Bůh dopřává, ale nijak se za nimi nehonit. Dobře je být bohabojný, dbát Božích příkazů a mít na paměti, že vše, co se děje, bude jednou posuzováno před Božím soudem. Kniha Kazatel připravuje půdu křesťanství, protože uznává, že na zemi může být blaho jen nedokonalé.
DĚJINNÉ OKOLNOSTI VZNIKU KNIHY
Egypt
V době sepsání knihy se Egypt nalézal v PtolemaiovskéM údobí. Egypta začalo vládou Alexandra Velikého, který porazil Peršany a byl přijímán v Egyptě jako vysvoboditel. Na základě pověsti byl Alexandr Veliký považován za nástupce egyptských faraónů. Alexandr Veliký odešel svést závěrečnou bitvu s Dáriem III. Po smrti Alexandra byla jeho říše rozdělena mezi čtyři generály a satrapou Egypta se stal Ptolemaios I. Sótér. Vládli jménem dědiců Alexandra Velikého. Těmi byli Filip III. Arrhidaios, kterého však zavraždila Alexandrova matka Olympias, Alexandr VI., kterého nechal zabít syn makedonského satrapYAntipatrA a Kleopatra Alexandra, sestra Alexandra Velikého, která se provdala za Ptolemaia I., byla však rovněž zavražděna. Zánik Alexandrovy rodiny vedl generály postupně k tomu, že se prohlašovali za krále území, která spravovali. Stejně tak učinil i Ptolemaios I. a prohlásil se králem Egypta. Založil ptolemaiovskou dynastii, která vládla Egyptu přibližně 300 let. Centralizovaná vláda ptolemaiovců připravila Egypt o politickou nezávislost, ale vedla Egypt k prosperitě a obohatila jej o helénské prvky. Protože mu ale ponechala původní náboženský kult, zachovala mu jeho identitu. U moci se vystřídalo čtrnáct Ptolemaiů (Ptolemaios XII. vládl dvě období, tři roky mezi nimi byl ve vyhnanství). Od vlády PtolemaiA VI. začal význam dynastie upadat díky rodinným sporům provázeným vraždami a incestem. Poslední tři období spoluvládla Kleopatra VII. s Ptolemaiem XIII., XIV. a XV. Ani inteligence a politická obratnost Kleopatry nezabránily začlenění Egypta do římského impéria.
Mezopotámie
V době sepsání knihy tvořila Mezopotámie spolu se Sýrii jádro seleukovské říše. Od roku 164 př. Kr. Seleukovská říše upadala a v letech 150 - 130 př. Kr. ovládla MezopotámiiPartská říše.
Řecko a Kréta
V době sepsání knihy Kazatel bylo Řecko pod nadvládou makedoňanů. Po smrti Alexandra Makedonského v roce 323 př. Kr. bylo Řecko jako součást makedonské říše zataženo do snah o udržení říše a do bojů o vládu nad Makedonskou říší. Na konci 3. století př. Kr. začalo docházet mezi Makedonskou říší a Římem k válkám, které nakonec kolem roku 146 př. Kr. vedly k rozdělení Makedonské říše na čtyři republiky závislé na Římu. Řecko se sice dostalo z nadvlády Makedonské říše, stalo se však provincií Říma. V době sepsání knihy žily v Řecku významné osobnosti Epikuros a Archimédés.
Čína
V době sepsání knihy Kazatel končilo v Číně období období Váčících států, proběhlo období Čchin (221 - 206 př. Kr.) a začalo období Chan (206 př. Kr. - 8 po Kr.). Významnými událostmi jsou pohlcení království Čou Čchiny (256 př. Kr.), vybudování 150 km dlouhého kanálu v Šen (246 př. Kr.), pohlcení dalších šesti království Čchiny (230 -221 př. Kr.), vznik císařství Čchin, vybudování sítě silnic a prodloužení Dlouhé čínské zdi, zánik dynastie Čchin, založení říše Chan (203 př. Kr.), zrušení nejvíce restriktivních zákonů, hrdelních a mrzačících trestů z dynastie Čchin (191 - 167 př. Kr.), vytvoření prvních oficiálních zkoušek, na jejichž základě byli vybírání úředníci státní zprávy (165 př. Kr.). Mezi významné kulturní události v době sepsání knihy patřilo pozorování Halleyovy komety (240 př. Kr.), vznik Lü-š' čchun-čchiou, "encyklopedického" spisu, souhrnu vědomostí tehdejší doby (239 př. Kr.). V roce 213 př. Kr. došlo k pálení konfuciánských knih. Z významných osobností starověké Číny lze do období sepsání knihy zařadit filosofy Mencia a Sun-c´.
Palestina
V letech 285 – 200 př. Kr. byla Palestina pod vládou Lágovců (ptolemaiovců). Za vlády Ptolemaia I. Palestina prosperovala, každému regionu vládla skupina lidí (pro věci vojenské, správní, finanční), kteří byli podřízeni ústřednímu místodržitelství v Alexandrii. Byla zakládána a obnovována města podle řeckého vzoru. V Jeruzalémě byl vliv helénismu menší, patrně vlivem autority židovského velekněze. Židovská diaspora požívala v celé helénistické říši stejných občanských práv jako Řekové. Rozšiřovalo se používání řečtiny, při shromážděních bylo předčítáno z řeckého překladu Písma – Septuaginty. Po vítězství syrského krále Antiocha III. Velikého se Palestina dostala pod nadvládu Seleukovců, byla však po tzv. syrských válkách mezi Ptolemaiovci a Seleukovci poničená a vyčerpaná.
Indie
V době sepsání knihy je kolem roku 269 př. Kr. zvolen králem Magadhské říše Ašóky, vnuka Čandragupty. Za jeho vlády dosáhla dynastie svého vrcholu. Ašóka se přiklonil k buddhismu a mnoho vykonal pro jeho šíření. Nenašel zdatného nástupce, který by byl schopen pokračovat v jeho díle rozvoje říše.
V roce 236 př. Kr. se části území ovládaného Ašókem zmocnil seleukovský král Antiochos z Baktrie (pravděpodobně Antiochos II. Theos nebo Antiochos III.). Po Ašókově smrti se říše rychle rozpadá. Poslední člen dynastie Maurjů Brhadrathu byl v roce 184 př. Kr. zavražděn svým vlastním vojevůdcem Pušjamitrou, a tím končí éra dynastie Maurjů. Pušjamitra zakládá dynastii Šungů. Dynastie nějaký čas (185 – 73 př. Kr.) ovládá severovýchodní Indii.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Dokumenty online
Antická řecká filosofie, [on-line], Poslední aktualizace 24. 1. 2014 [Citováno 22. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antická_řecká_filosofie
Čínská filosofie, [on-line], Poslední aktualizace 17. 3. 2013 [Citováno 25. 7. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Čínská_filosofie
Dynastie čínské historie , [on-line], Poslední aktualizace 24. 4. 2013 [Citováno 5. 8. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie_čínské_historie
Mezopotámia, [on-line], Poslední aktualizace 13. 1. 2014 [Citováno 20. 1. 2014]. Dostupné na: http://sk.wikipedia.org/wiki/Mezopotámia
Mišna [on-line], Poslední aktualizace 30. 12. 2011 [Citováno 15. 2. 2012], Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mišna
Ptolemaiovci - faraoni řeckého původu, [on-line], [Citováno 4. 12. 2013]. Dostupné na: http://www.starovekyegypt.net/obdobi-ptolemaiovcu/index.php
Ostatní dokumenty
FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, ISBN: 978-80-7422-007-4
HEJČL, Jan. Bible česká, Díl první, Svazek 2. Ester - Sirachovcova. Redigoval Antonín Podlaha. Praha: Nákladem "Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1920
KRÁSA, Miloslav a MARKOVÁ, Dagmar a ZBAVITEL, Dušan. Indie a Indové, od dávnověku k dnešku. Praha: Vyšehrad, 1997, ISBN: 80-7021-216-0
LAMAIRE, André. Dějiny hebrejského národa. Z francouzkého originálu přeložil Josef Mlejnek. Praha: Nakladatelství ERM, 1994, ISBN: 80-901477-6-3
TRIGGER, B. G. a kol, Starověký Egypt - dějiny společnosti. Praha: Nakladatelství Volvox Globator, 2005, ISBN: 80-7207-535-7
VOLNÝ, Zdeněk. Toulky minulostí světa, 2. díl. Praha: Baronet a Via facti, 2000, ISBN: 978-80-904103-0-5
WATTERSON, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN: 80-7106-774-1
Kolektiv autorů. Abúsír-Tajemství pouště a pyramid. Národní muzeum - Náprstkovo muzeum, 2004, ISBN: 80-7036-170-0