KATOLICKÉ LISTY

List Jakubův, dva listy Petrovy, tři listy Janovy a list Judův se počítají mezi tzv. „všeobecné – katolické listy. Tyto listy nebyly psány jednotlivým církvím nebo osobám jako listy Pavlovy , ale kromě 2J a 3J byly psány širšímu okruhu čtenářů. Katolické listy nebyly psány pod tlakem jistých okolností nebo potřeb adresátů. Jsou to listy umělé, bez osobního charakteru, podobají se spíše kázání nebo teologickému traktátu. Bývají také někdy nazývány kanonickými epištolami, protože obsahují pravidla (kánony) mravního života.

DRUHÝ LIST PETRŮV

Apoštol Petr se dověděl, že křesťanům hrozí nebezpečí od bludařů, kteří chtěli porušit křesťanství pohanskými prvky a dovolávali se přitom jakési vyšší svobody, popírali Boží spravedlnost, posmívali se druhému příchodu Krista a popírali jeho božství (byly to v podstatě zárodky pozdějšího gnosticismu). Apoštol cítil potřebu proti těmto zlořádům zakročit. Proto vyzývá křesťany k věrnosti ve víře a prosí, aby nezapomínali na Boží dobrodiní, prospívali ve ctnostech a spěli k dokonalosti (2P 1, 3 – 21). Tím si mají zajistit přístup do věčného Kristova království. Varuje před bludaři, které nemine Boží trest (2P 2, 1 – 3, 13). Tento list se nápadně liší od prvního slohem i podáním. Proto jej mnozí teologové Petrovi upírali, chtěli jej i vyloučit ze seznamu posvátných knih. Přesto všechno je dost přesvědčujících svědectví, proto byl tento list považován za kanonický. Svědčí pro to koptický překlad NZ, papyrus Bodmer VII a VIII ^(P72) ze 3. stol., Origenes, Klement Alexandrijský, Atanáš a další. Co se týká autora, mnozí za něj považují přímo apoštola Petra, protože přes všechny odlišnosti zde je podobnost obsahová, látková i slovní. Rozdíly se vysvětlují jiným sekretářem nežli Silasem a závislostí na Listu Judovu. Podle posledních výzkumů přibývá stále více biblistů, kteří se kloní k názoru, že list psal (upravil nedochovaný originál) později jiný neznámý inspirovaný pisatel a jak bývalo tehdy zvykem, připsal jej Petrovi (opíral se o jeho autoritu).

ADRESÁTI, PŮVOD A CÍL LISTU

List je napsán těm samým křesťanům v Asii, kterým byl věnovaný i první list, což vyplývá ze slov: „To už je, milovaní, druhý dopis, který vám píšu.“ (2P 3, 1). Důvodem napsání listu je zhoršení situace v maloasijských církvích. Pohané zesílili svoje útoky na křesťany a navíc se objevili heretici, zejména ti, kteří popírali druhý příchod Krista. Tento problém potřeboval objasnění a bylo třeba znovu povzbudit tamější věřící. Z tohoto důvodu se v listu nenacházejí zeměpisné údaje o adresátech.

ČAS A MÍSTO VZNIKU

Druhý list vznikl krátce před smrtí apoštola Petra, tj. v r. 66 nebo začátkem roku 67. Za místo vzniku je považován Řím. Doba pravděpodobného přepracování dle současných teologů se klade za rok 70.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Ostatní dokumenty

AUTOR NEZNÁMÝ. Knihy písma svatého. Ručně psaná samizdatová literatura