KOLOSKÝM
Když kázal Pavel v Efezu, přilákal posluchače i z dalekého okolí a mezi nimi byli i dva kolosští občané Epafras (Epafrodit) a Filemon. Epafras, bohatý koloský občan, se stal apoštolem rodného města a založil tam křesťanskou obec. Jeho působení se vztahovalo i na okolí (Laodicea a Hieropolis). Tento Epafras přišel k Pavlovi podat zprávu. Sděloval, že je náboženský život v Kolosách krásný a plodný, že jsou věřící horliví ve víře a lásce, ale zároveň že hrozí i nebezpečí bludů, a chtěl se poradit, jak jim čelit. Začínaly se tam totiž projevovat všelijaké nezdravé spekulace: že prý mezi neviditelným Bohem a viditelnými bytostmi je jakýsi střední stupeň, souhrn andělského světa a že Kristus stojí níže než tento souhrn andělského světa, i když prý předčí některé skupiny andělů; hlásali, že prý Kristus byl sice dříve než svět viditelný, ne však dřív než svět neviditelný. Někteří i nutili věřící, aby přijali židovské obřadnictví, zachovávání soboty a jiných židovských svátků (bludaři také hlásali nesprávnou askezi).
Apoštol proti tomu všemu vystupuje, uvádí vše na pravou míru, a zvláště stanoví základní nauku o naprosté nadřazenosti Kristově. Že je Kristus původce, střed i cíl všeho stvoření, protože je pravým Bohem a jeho výkupná oběť za lidstvo má nekonečnou cenu. Celá epištola je charakteristická hloubkou spekulace. Zdůrazňuje také morální hledisko: že jsme byli křtem přivtěleni ke Kristu a stali se účastnými jeho božského života, a proto že máme Kristův život vyjadřovat svým životem, zvláště vzájemná láska a pokoj mají vyznačovat křesťanské obce. V závěru listu připojuje napomenutí manželům, dětem, služebným i pánům (list je určen i Laodicejským). Autentičnost listu potvrzují vnitřní důvody (Pavlova nauka o všeobecnosti spásy a vykoupení všech, o osvědčení skrze víru a křest) a svědectví tradice, tj. Ignác, Polykarp, Justin, Irenej, Klement Alexandrijský, Tertulián, Muratoriho zlomek i list Barnabášův.
POČÁTKY CÍRKVE V KOLOSECH
Města Laodicea, Hierapolis a Kolosy ležela blízko sebe v údolí řeky Lykosu v jižní části starověké Frygie a vyznačovala se bohatou kulturou, dějinami i přírodním bohatstvím. Za císaře Nerona byla tato města zničena zemětřesením. Na místě Kolos bylo postaveno nové město Chona. Apoštol Pavel procházel Frýgií dvakrát, na druhé a třetí misijní cestě (Sk 16, 6; 18, 23), ale jak sám svědčí, osobně církev v Kolosách nezaložil (Ko 1, 4; 2, 1). Na základě Ko 1, 7-8 se dá předpokládat, že Kolosan Epafras, který v době psaní tohoto listu byl u Pavla, hlásal Kristovo evangelium v těchto městech a založil v nich i církve. Koloská církev se skládala z obrácených pohanů (Ko 1, 21; 1, 27) i když v malém měřítku tam mohli být i židokřesťané.
AUTENTIČNOST LISTU
Autentičnost tohoto listu nikdy nevyvolávala žádné pochybnosti až do 18. století a je doložena mnoha vnitřními i vnějšími svědectvími tradice a církevních spisovatelů nejstarších dob. Především to je samotný list Koloským (Ko 4, 9; Fm 10), dále Justin Filozof, Klement Římský, Ignác z Antiochie a další. O Pavlově autorství začal pochybovat především Ch. Baur a jeho Türingberská škola z toho důvodu, že prý tento list pochází z antignostických kruhů druhého století. J. Holtzmann zase tvrdil, že tento list byl vylepšen vkládáním myšlenek jiných. V současné době byly tyto názory zavrhnuty jako neopodstatněné.
PŮVOD A CÍL LISTU
Zprávy o církvích v údolí řeky Lykosu, které přinesl Pavlovi Epafras, byly popudem k napsání tohoto listu. Z jedné strany to byly potěšující zprávy, avšak hovořilo se zde i o šíření falešného učení, na které apoštol Pavel v Milétu upozornil efezské presbytery (Sk 20, 29 – 30). Nebylo to učení čistě judaistické, protože se nezakládalo na dodržování obřízky a plnění požadavků Zákona. Propagátoři tohoto učení pocházeli z pohanů i židů a přidržovali se starých názorů na andělské bytosti a jiné síly, které jsou prostředníky mezi Bohem a člověkem a které Pavel nazývá „živly tohoto světa“. Tito bludaři věřili, že tyto síly mohou ohrozit život člověka, a proto mají být uctívány spolu s Kristem (Ko 2, 16 – 22). Jednalo se o určitý náboženský synkretismus, který obsahoval judaistické a gnosticko – filozofické prvky východních mystérií.
MÍSTO A ČAS NAPSÁNÍ LISTU
List byl napsán v Římě, kde byl apoštol Pavel dva roky vězněný a kde jej navštívil i člen koloské církve – Epafras (Ko 4, 12). Apoštol mohl v té době, přestože byl ve vězení, svobodně kázat evangelium, což odpovídá prvnímu věznění. List byl napsán roku 62.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Ostatní dokumenty
AUTOR NEZNÁMÝ. Knihy písma svatého. Ručně psaná samizdatová literatura