DŽINISMUS
Džinismus, někdy též džainismus je neortodoxní systém indické filosofie, který vznikl jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém. Jeho zakladatelem byl indický kníže Nataputta Vardahamána, více známý pod jménem Mahávíra. Jeho život podobně jako Buddhův je opředen mýty a legendami. Narodil se kolem r. 540 př. Kr., podle jedné tradice zůstal svobodný, podle jiné byl ženatý a měl dceru. Ve věku kolem třiceti let opustil Mahávíra svou - snad bohatou – rodinu, která patřila k sektě, která svým způsobem přikazovala ukončení života sebevraždou, a tak jeho rodiče skončili svůj život dobrovolným vyhladověním. On pod dojmem těchto událostí se vzdal světských radostí a dvanáct let žil jako asketa z almužen, putoval a meditoval. Přidal se k šramanům, výstředním asketům hlásajícím úplnou nahotu a 4 základní sliby – džívy.
- 1. nebrat, co není darováno – Asteja
- 2. nelhat (nevést nepravdivé řeči) - Satya
- 3. zříci se světské rozkoše - Brahma-Čarjá
- 4. nezabíjet nic živého, tj. nezabít ani neobtěžovat žádné zvíře (přecezovat pitnou vodu kvůli odstranění drobných živočichů, nosit závoj, aby nebyl vdechnut hmyz atd.)
Když mu bylo kolem 40 let, dosáhl podobně jako Buddha stav probuzení – osvícení. Po dosažení dokonalého poznání se věnoval třicet let učitelské činnosti. Zemřel vyhladověním ve věku 72 let kolem roku 468 př. Kr. Podle džinistického učení je vesmír věčný, bez počátku a konce, a nestvořený, neexistuje jeho tvůrce. Prochází nekonečnou řadou cyklů. V dějinách lidstva působilo 24 tírthankarů – stavitelů mostů, kteří dosáhli vlastního osvobození a pomáhali ostatním projít „řeku bloudění“. Posledním tírthankarou je Mahávíra – zakladatel džinismu.
Podle džinistické nauky se člověk skládá z duše, která je připoutaná k hmotnému tělu a ke spáse je možné dospět jenom osvobozením duše od hmoty, aby mohla dosáhnout nirvány. Společně s hinduismem a buddhismem zastává džinismus myšlenku reinkarnace, smysl života vidí ve vyproštění duše z koloběhu převtělování. Džinisté se mají úzkostlivě starat o zachování života ve všech jeho formách. To u nich vede k přísnému vegetariánství a k ochraně veškerého hmyzu, mají přesně vymezené obory zaměstnání. Mají např. zákaz zemědělské práce, proto se živí především obchodem. Pro džinistické mnichy je ideální úplná nahota. V džinistických chrámech jsou sochy tírthankarů, náboženské obřady nejsou vedeny k uctívání, ale k rozjímání a meditaci. Vyznavači džinismu se nazývají džainové a žijí v Indii v počtu kolem tří miliónů.