Slovíčko E100

E001 Exkurze v pekle

Jednoho dne jsem dostal neuvěřitelnou nabídku. Mohl jsem se vypravit na exkurzi do nebe a pekla. V pekle lidé seděli u stolů, které se prohýbaly pod nejlepšími jídly, ale všichni byli hubení a vychrtlí až na kost. Říkal jsem si: „Jak je to možné?“ Když jsem se lépe podíval, zjistil jsem, že mají jednu ruku přivázanou za zády a v druhé mají tak dlouhou lžíci, že jí nemohou dostat k ústům. Tak tam seděli hladoví s kapajícími slinami od úst a marně se snažili sníst alespoň jedno sousto.

Potom jsem přišel do nebe. Lidé seděli u stolů, které se prohýbaly pod nejlepšími jídly. Jednu ruku měli také přivázanou za zády a v druhé měli dlouhou lžíci, takže ani zde jí nedokázali dostat sousto do svých úst. Jenže oproti peklu zde byli lidé spokojeni a dobře vypadající. Jak to bylo možné? To proto, že se krmili navzájem, povídali si a zjevně se dobře bavili.

Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.“

Bible, Marek 10, 42 - 44

zpět na Slovíčko

E002 Elektrikář

„Ach jo, nic se nedaří. Zase špatný den. Kolikátý už v řadě? Kdy se to otočí k lepšímu?“

Jdu po chodbě domu pokojného stáří a mumlám si pro sebe. „Bože můj, můj Nebeský otče, prosím tě, řekni mi něco. Cokoliv. Tak moc se mi stýská po tvém hlase. Vím, že jsi se mnou, to cítím, ale potřeboval bych tě slyšet.“

„Pane správce, máte jít do druhého patra, shání vás elektrikář,“ oznamuje mi vrchní sestra.

„Já vím, potřebuje sádru,“ zvedám pytlík se sádrou, který držím v ruce.

Pomalu jdu po chodbě druhého patra.

“Alespoň slovo, jedno slovo, Otče, prosím!“

Přistoupím k žebříku, na kterém stojí elektrikář, zvednu pytlík nad hlavu: „Tady je ta sádra.“

„Jsou ti odpuštěny všechny hříchy,“ odpoví elektrikář bez jakéhokoliv úvodu a dál šroubuje něco v elektrické krabičce u stropu.

„Co že jste to říkal?“ zírám s vykulenýma očima na elektrikáře.

„Pravím ti, jsou ti odpuštěny všecky hříchy, synu!“ V klidu opakuje elektrikář, aniž by přestal pracovat. Do očí mi hrkly slzy.

„Děkuju, Otče můj, děkuju, to je mnohem víc, než jsem čekal.“ Ale to už se mi slzy hrnuly proudem.

Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit. Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu.

Bible, Žalmy 34, 8 – 9

zpět na Slovíčko