KNIHA NEHEMIÁŠOVA
AUTOR KNIHY
Za autora knihy je pokládán Nehemiáš. Podle Eusebia a Jeremiáše byl z Judova kmene. Před svým návratem do Jeruzaléma byl číšníkem perského krále Artaxerxe I. Rovněž existují domněnky, že knihu sepsal Ezdráš na základě Nehemiášova deníku. Vycházejí ze skutečnosti, že knihy Ezdrášova a Nehemiášova byly původně jednou knihou (LXX a Vulgáta) a novozákonní spisovatelé neuvádějí v citacích Nehemiáše. Zajímavé je také zdůvodnění, že se v obou knihách vyskytuje věta „Bůh nade mnou držel svou ochrannou ruku“, např.: Kniha Ezdrášova7, 6; 7, 9; 7, 28; 8, 18; 8, 22; 8, 31; Kniha Nehemiášova 2, 8; 2, 18.
DOBA A MÍSTO VZNIKU KNIHY
Děj knihy Nehemiášovy začíná ve 20. roce vlády Artaxerxe I., tedy v roce 445 před Kr. Po dvanácti letech se Nehemiáš vrátil k perskému královskému dvoru, kde setrval jeden až sedm let. Pak se opět vrací do Jeruzaléma. Kniha Nehemiášova mohla být sepsána v tomto druhém funkčním období Nehemiáše nebo po něm.
MATERIÁL PŮVODNÍHO RUKOPISU
V době sepsání knihy bylo rozšířené psaní na kůži, lze tedy předpokládat použití tohoto materiálu. Jazykem rukopisu byla pravděpodobně hebrejština.
ADRESÁTI KNIHY
Kniha je určena Židům.
CÍL KNIHY
Cílem knihy je zaznamenat události po návratu z babylonského zajetí.
STRUČNÝ OBSAH KNIHY
Nehemiáš z kmene Judova, číšník perského krále Artaxerxe I., se od svých bratří dozvěděl, že ti, kteří přebývají v Judsku a v Jeruzalémě, žijí ve veliké tísni a zahanbení a že Jeruzalém je bez hradeb. Když na něm král poznal, že je zarmoucen, Nehemiáš mu řekl, co jej trápí a požádal krále, aby ho uvolnil ze služby a pustil do Judska. Král mu vyhověl, vzal nad ním ochranu a vyslal ho do Judska. Když viděl Nehemiáš, jaký je stav Jeruzaléma, vyzval Izraelity, aby opravili jeruzalémské hradby. Pohané jim práci ztěžovali, Izraelité museli stavět se zbraní v ruce, ale hradby byly opraveny. Nehemiáš musel bojovat i proti vnitřnímu nepříteli. Někteří Židé totiž uváděli lichvou do bídy své bratry a sestry, takže museli prodávat děti do otroctví. Nehemiáš spolu s Esdrášem a všechen izraelský lid obnovili smlouvu s Bohem.
DĚJINNÉ OKOLNOSTI VZNIKU KNIHY
Egypt
V době sepsání knihy se Egypt nalézal v období vlády 27. dynastie (524 - 404 př. Kr.) a podléhal 1. perské nadvládě.Prvním vladařem tzv. perské dynastie byl Kambýsés, po kterém následovali Dárius I., Xerxés I., Artaxerxés I. a Dárius II. Kambýsés během 6 měsíců dobyl celý Egypt, nepodařilo se mu však dobýt Kuši. Jeho nátupce Darius I. dokonale zorganizoval perskou říši včetně Egypta. Egypt rozdělil do šesti provincií, egyptské vojsko a loďstvo začlenil do perské armády. V posledních letech jeho vlády došlo v deltě ke vzpouře, kterou potlačil až Dariův nástupce Xerxés I. Propustil egyptské úředníky a s Egyptem jednal jako se vzbouřenou provincií. Za vlády jeho nástupce (Artaxerxés I.) došlo k další vzpouře, ale byla Peršany potlačena. Přesto Peršané ztráceli moc nad západní částí delty. Za vlády posledního vladaře 27. dynastie došlo v Elefantíně, kde byla posádka židovských žoldnéřů, ke zničení židovského chrámu. Záminkou byla skutečnost, že v místě, kde byl uctíván beraní bůh Chnum, byla v židovském chrámě obětována jehňata, což těžce nesli Chnumovi kněží a ti přesvědčili místního perského velitele, aby židovský chrám srovnal se zemí.
Mezopotámie
V době sepsání knihy byla Mezopotámie součástí Perské říše. Toto období perské nadvlády nad Mezopotámií trvalo od roku 539 do 331 př. Kr.
Řecko a Kréta
V době sepsání knihy prošlo Řecko obdobím Periklovým (cca 444 – 429 př. Kr.) a částí období zápasu o nadvládu v Řecku (cca 430 – 360 př. Kr.). Kolem roku 445 př. Kr. do čela Athénského státu nastoupil veliký státník Perikles. Zavedl například losování místo voleb, aby zabránil vlivu silných. Areopágu ponechal pouze hrdelní soudnictví. Lidem bez práce poskytoval výdělek pomocí veřejných prací. Snažil se o smír se Spartou a o svolání mírového kongresu všech řeckých obcí. Athény se staly duševním střediskem celého Řecka. V letech 432 – 421 př. Kr. probíhala peloponnéská válka mezi athénským a spartským spolkem. Zemřel v ní na mor státník Perikles. V roce 421 př. Kr. byl sice uzavřen se Spartou mír, ale zanedlouho se válka opět rozhořela, nyní jako válka dekelejská, a trvala až do roku 403 př. Kr. V roce 402 př. Kr. se uskutečnila výprava řeckých žoldnéřů do Asie. Cílem byla pomoc mladšímu bratru perského krále Artaxerxe Kýrovi. Kýros však padl a Řekové se vrátili zpět. Při vzpouře Kýrově mu pomáhali maloasijští Řekové. Ze strachu před pomstou Peršanů přibližně v roce 399 př. Kr. povolali do Malé Asie Spartu. Peršané však uplatili několik řeckých městských států a Sparťany zastavili. V roce 394 př. Kr. se s pomocí Peršanů maloasijští Řekové zbavili nadvlády Sparťanů. O osm let později se maloasijští Řekové opět dostávají pod nadvládu Peršanů.
V době sepsání knihy žily v Řecku tyto významné osobnosti: Anaxagoras, Sofoklés, Hérodotos, Eurípidés, Démokritos, Sókrates, Polygnot z Thasu, Hippokratés, Aristofanés.
Čína
V době sepsání knihy vládla v Číně dynastie Čou. Čína prožívala část období Východní Čou, nazývaného obdobím Jara a podzimu. Období Jara a podzimu však bylo již ve svém závěru a Čína přecházela do období Válčících států (kolem roku 403 př. Kr.) Významnou události v období kolem roku 450 př. Kr. byl rozpad království Tin na tři knížectví Chan, Wej a Čao (453 př. Kr.), kterým začal přechod do období Válčících států. Mezi významné kulturní události v době sepsání knihy patří pozorování Halleyovy komety v roce 467 př. Kr. a výpočet délky solárního roku 365 a 1/4 dne (444 př. Kr.). Z významných osobností starověké Číny lze do období sepsání knihy Kronik zařadit filosofa Muo-ti a tesaře, vynálezce, politika a státníka Lu-Pana (507 - 440 př. Kr.).
Palestina
Na začátku období sepsání knihy (v roce 445 př. Kr.) byl perským králem Artaxerxem I. zplnomocněn Nehemiáš k opravě Jeruzalémských hradeb. V tomto období pravděpodobně působil v Judsku kněz Ezdráš. Období perské nadvlády bylo pro izraelity dobou míru. Oficiálním jazykem perské správy byla aramejština. Aramejštinu přebírali i Izraelité, i když hebrejština se dále držela jako hovorový jazyk a jako jazyk pro přepis biblických textů.
Indie
V období blízkém době sepsání knihy vládla východní Indii dvě království, Magadhsko a Kósalsko. Prvním známým magadhským králem byl Bimbisára. Byl ale kolem roku 490 př. Kr. zavražděn svým synem Adžátašatru. Adžátašatru pak dobyl Kósalsko a vytvořil první velkou říši na indickém území. Významnou osobností Indie 2. poloviny 1. tisíciletí př. Kr. byl zakladatel jednoho z největších duchovních učení buddhismu Gautama Siddártha. Známý je pod jménem Buddha (což znamená Probuzený). Narodil se kolem roku 563 př. Kr. v Lumbiní na indicko-nepálském pomezí a zemřel v roce 483 př. Kr. Kolem roku 540 se narodil ve Vaišálí v Indii Vardhamána, přezdívaný Mahávíra nebo Džina, zakladatel džinismu, duchovního směru, který ale na rozdíl od buddhismu nepřesáhl hranice Indie.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Dokumenty online
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Antická řecká filosofie, [on-line], Poslední aktualizace 24. 1. 2014 [Citováno 22. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antická_řecká_filosofie
Čínská filosofie, [on-line], Poslední aktualizace 17. 3. 2013 [Citováno 27. 7. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Čínská_filosofie
Druhý chrám, [on-line], Poslední aktualizace 13. 7. 2014 [Citováno 15. 10. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Druhý_chrám
Dynastie čínské historie , [on-line], Poslední aktualizace 24. 4. 2013 [Citováno 27. 7. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie_čínské_historie
Chrám v Bibli, Marie Klašková, [on-line], Poslední aktualizace 24. 11. 2006 [Citováno 15. 10. 2014]. Dostupné na: http://www.bible-cz.org/bibl_lit/725b.html
Lu-Pan , [on-line], Poslední aktualizace 5. 4. 2013 [Citováno 27. 7. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lu_Pan
Mezopotámia, [on-line], Poslední aktualizace 13. 1. 2014 [Citováno 19. 1. 2014]. Dostupné na: http://sk.wikipedia.org/wiki/Mezopotámia
Válčící státy, [on-line], [Citováno 27. 7. 2013]. Dostupné na: http://cina.yin.cz/historie/valcici-staty/
Ostatní dokumenty
DORAZIL, Otakar. Světové dějiny v kostce. Praha: nakladatelé Toužimský a Moravec, 1947
FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, ISBN: 978-80-7422-007-4
HEJČL, Jan. Bible česká, Díl první, Svazek 1. Genesis - Judit. Redigoval Antonín Podlaha. Praha: Nákladem "Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1917
KRÁSA, Miloslav a MARKOVÁ, Dagmar a ZBAVITEL, Dušan. Indie a Indové, od dávnověku k dnešku. Praha: Vyšehrad, 1997, ISBN: 80-7021-216-0
LAMAIRE, André. Dějiny hebrejského národa. Z francouzského originálu přeložil Josef Mlejnek. Praha: Nakladatelství ERM, 1994, ISBN: 80-901477-6-3
WATTERSON, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN: 80-7106-774-1
Kolektiv autorů. Abúsír-Tajemství pouště a pyramid. Národní muzeum - Náprstkovo muzeum, 2004, ISBN: 80-7036-170-0
TRIGGER, B. G. a kol, Starověký Egypt - dějiny společnosti. Praha: Nakladatelství Volvox Globator, 2005, ISBN: 80-7207-535-7