Poslední v tomto bloku je panspermická teorie. Tato teorie je stará jako lidstvo samo. První zmínky v základní podobě pocházejí přibližně z roku 450 př. n. l. od řeckého filozofa Anaxagorase. Pozměněná podoba hypotézy pochází ze začátku 20. století. Tu rozpracoval švédský nositel Nobelovy ceny, fyzik a chemik Svante Arrhenius (1859-1927).

Panspermie je tedy hypotéza o vzniku života na Zemi. Stoupenci této teorie zastávají myšlenku, že život je věčný. Uznávají několik možností, jak byl život zanesen na Zemi. Jednou z variant je, že za nositele života jsou pokládány meteority. Též připouštějí, že život na Zemi mohl být zanesen z vesmíru v podobě mikroorganismů nebo miniaturních jednotek života tlakem slunečních paprsků. Připouští si i možnost cíleného „zavlečení“ (tzv. „řízená panspermie“) života vyspělými mimozemskými civilizacemi.

Některá tvrzení stoupenců panspermické teorie:

Francis Crick, nositel Nobelovy ceny za objev DNA, zjistil, že genetický kód je natolik složitý, že pro jeho evoluci na Zemi nebyl údajně dostatek času. DNA (a tím i zárodky života) je navíc velmi citlivá na zhoubné kosmické záření. Aby nedošlo k poškození zárodků života během putování vesmírem, vyspělé civilizace je uzavřely do bezpečí kosmických lodí. Tyto zárodky vysazovaly na planetách, kde byly příznivé podmínky pro život.

Experimenty potvrzují, že některé bakterie mohou přežívat v kosmu navzdory vysokému stupni záření i extrémním podmínkám, ať už chladu nebo horku. Proto je přijatelná myšlenka, že život ve vesmíru již existoval a na naši planetu byl zanesen nějakým meteoritem nebo kometou.

ARGUMENTY POPÍRAJÍCÍ PANSPERMICKOU TEORII

Dnešní znalosti osudů meteoritů vylučují možnost, že by organismy mohly přežít jejich pouť vesmírem při absolutní nulové teplotě: -237oC a při zahřátí meteoritů až na teplotu 2000oC, na kterou se zahřeje při průchodu naší atmosférou.

I kdybychom připustili možnost, že zárodky života přežijí cestu vesmírem, je nemožné, aby přežily velmi nebezpečné radiační pásmo (tzv. smrtící van Allenovy radiační pásy) kolem Země. To by spolehlivě zničilo jakékoliv zárodky života, které by musely tímto pásmem projít.

SHRNUTÍ

Panspermická teorie neodpovídá na základní otázku: Jak vznikl život? Pouze tento problém odsouvá na jiné planety. Těžko by zárodky života přežily v meteoritu. Rozpětí teplot -237oC až 2000oC vypovídá samo o sobě. Dalším problémem je, že sluneční záření přece směřuje ven ze Sluneční soustavy. Tím by sluneční vítr zárodky života vytlačoval pryč z naší Sluneční soustavy. I kdybychom dokázali vysvětlit všechny tyto problémy, nic nenasvědčuje tomu, že by život vznikl sám od sebe. Jako nejlogičtější možnost vzniku života je někdo (nikoliv něco), kdo život stvořil. Můžeme ho nazývat Hybatel, Stvořitel, nebo prostě jednoduše Bůh.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Online dokumenty

Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Panspermie [on-line], Poslední aktualizace 26. 1. 2011 [Citováno 1. 3. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_panspermie

Panspermická teorie [on-line], Poslední aktualizace nezjištěna [Citováno 1. 3. 2011] Dostupné na: http://dnatest.cz/cz/01_DNA_aktuality_a_zpravy_z_oblasti_genetiky/cz_news_archiv.asp

Vznik života na Zemi1: Názory na vznik života, autor: Jelena, [on-line], Poslední aktualizace 22. 12. 2004 [Citováno 1. 3. 2011] Dostupné na: http://evoluce.nazory.cz/text.php?id=2

Zamyšlení nad původem života na Zemi, autor: Blahoslav Balcar [on-line], Poslední aktualizace 26.1.2011 [Citováno 1. 3. 2011] Dostupné na: http://zod.reformace.cz/zamysleni-nad-puvodem-zivota-na-zemi-cislo-33