PARSISMUS

Peršané (Íránci), kteří obývali íránskou náhorní planinu, byli po stránce jazykové i náboženské velmi blízcí Indům. Íránci patří k indoevropské – árijské rasové a jazykové skupině. Vytvořili už ve starověku velmi vyspělou civilizaci, která sahala od Egypta až do střední Asie, za řeku Indus. Podle Peršanů – Parsů bývá toto staroperské náboženství nazýváno parsismus. U Indů i Peršanů stojí v čele hierarchie dvojice bohů. V Indii to je dle Véd Varuna-Mitra, v perské Avestě dvojice Ahura Mazda a Mithra. Náboženství Peršanů se liší od Indů, libujících si v panteistickýchspekulacích, především dualistickým světovým názorem. Informace o původním parsismu poskytuje především Hérodotos a nápisy ve staroperštině; byly vytesány do skal klínovým písmem a rozluštili je Angličan sir Rawlinson Creswicke HenryRawlinson Creswicke Henry a Němec Grotefend.

Achaimenovci zakládají perskou říši cca. v 7. stol. př. Kr.. Mezi nejznámější vládce patří Kýros I., Kambýsés II., Dareios I. a Xerxés. Například v nápisech z vlády Dareia I. je hlavní bůh, kterého uctívá, nazývaný Ahura-Mazda neboli Ormuzd. Ahura-Mazda byl bohem nebeské klenby a patřil mezi nejvýznamnější bohy, byl uctíván před oltáři s planoucím ohněm, do kterého se házely voňavky. Mezi další oblíbené bohy patřili Mithra, bůh slunce a spravedlnosti, Anáhita, bohyně vod, plodnosti a válečných vítězství. Podobně, jako v Indii se zde nachází celý panteon božstev řek, hor a dalších.

Náboženské úkony byly velmi jednoduché a spočívaly pouze v oběťi. Ty měli na starost hadači, zvaní karapové. K poctě božstev přinášeli krvavé zvířecí oběti. Při obětech byl používán opojný halucinogenní nápoj haoma, podobně jako v Indii, kde byl nazýván sóma. Parsismus jako takový byl polyteistické náboženství.