Chceme-li hovořit o náboženství v antické Itálii, nezbývá, než se zabývat dějinami města Říma, od nich se totiž odvíjí vše ostatní. Dějiny Itálie jsou v dnešní době poměrně dobře známé, proto se zaměříme pouze na nejdůležitější období římských dějin. Zdroje informací o náboženství máme od kněží, kteří měli psané náboženské tradice např. knihy Sibyllinské. Další poznatky čerpáme od římských spisovatelů, jako je Cato Maior, který popisuje formule modliteb. Mezi dalšími jsou Cicero, Vergilius a především polyhistor Terentio Varro. K dalším pramenům patří archeologické objevy různých nápisů, zasvěcovacích formulí a další.

Dějiny náboženství v antické Itálii se dělí na:

  • dobu předřímskou: do r. 753 př. Kr.
  • dobu královskou: 753 – 510 př. Kr.
  • doba republikánskou: 510 – 31 př. Kr.
  • dobu císařskou: 31 př. Kr. – 476 n.l.