Křesťanství A-Z

Křesťanství, krátký úvod

KŘESŤANSTVÍ

Pro prvotní seznámení s křesťanstvím uvedeme, kde se vzalo, jaký má cíl. Nebudeme zde rozebírat jednotlivé pojmy, které se na první pohled jeví záhadně, popřípadě pro člověka, který se nevyzná v teologické terminologii lehce podezřele, jako je sousloví Boží trojice (a další), když jsme dosud tvrdili, že Bůh může být jenom jeden. Toto bude vysvětleno v následujících kapitolách.

Křesťanství je odvozeno ze slova křesťan, latinsky christianus, řecky christos, a to znamená hebrejsky pomazaný – Mesiáš. Pomazaný se říká z toho důvodu, že v judaismu každý, kdo byl vybraný k úkolům stanoveným Bohem, jako například prorok nebo král, byl pomazaný olivovým olejem.

Křesťanství je náboženství, které věří v jednoho Boha, je univerzální, tj. pro všechny lidi a čerpá z učení Ježíše Nazaretského. O něm tvrdí, že je Boží syn, spasitel světa. Křesťanství vychází z judaismu – židovského náboženství. Je chápáno jako naplnění Starého zákona (starší část Bible). Křesťanství vzniklo na území Palestiny a jeho vznik zachycuje novější část Bible – Nový zákon. Křesťanství se nedědí, není automaticky získáno díky původu, ani narozením. Aby se člověk mohl stát křesťanem, je třeba, aby uvěřil v existenci Boha, přijal jej za svého Pána, uznal své chyby, byl pokřtěn, porozuměl nauce a uváděl ji do praxe ve svém životě.

Křesťanství je též nazýváno náboženstvím historickým, protože svůj původ odvozuje od historické postavy Ježíše Nazaretského. Ježíš zemřel na kříži a křesťané věří, že třetího dne byl vzkříšen, po vzkříšení pobýval čtyřicet dní na tomto světě, stýkal se se svými učedníky a poté vstoupil do nebe. Dále křesťané věří v odpuštění hříchů, vzkříšení těla a věčný život.

Ježíšovi následovníci a učedníci tvořili prvotní církev - shromáždění. O jejím vzniku se dovídáme z Bible. Tato církev se postupně rozdělila do několika větví, z nichž nejznámější jsou katolická církev, pravoslavná církev a církve protestantské. V současné době mají tyto církve přes dvě miliardy věřících.

KRÁTKÝ ÚVOD

V této části můžeme plynule navázat na článek Shrnutí, který uzavírá kapitolu „Náboženství jaké a proč?“. Vycházíme z předpokladu, že je nepravděpodobné, aby se u všech národů vyskytovala jen tak náhodou stejná společná idea nejvyšší bytosti, kterou nazýváme Bůh. Jediná možnost, která přichází v úvahu je ta, že Bůh osobně o sobě něco sdělil. Na první pohled se tato možnost jeví jako bláznivá, obzvláště v dnešní sekularizované společnosti. Jak můžeme zjistit, co se vlastně událo a jestli se opravdu vůbec něco mezi Bohem a lidmi odehrálo? Překvapivě ucelenou odpověď nacházíme v Bibli. Co to vlastně ta Bible je? Slovo „Bible“ pochází původně z řečtiny a znamená „Papyrusový svitek“, Římané tento pojem chápali jako „Kniha“. Tento latinský název se postupně rozšířil do celého světa. I když pod pojmem Bible chápeme knihu, je třeba zdůraznit, že sama Bible obsahuje šedesát šest různých knih a Bibli psalo přibližně 40 různých lidí v rozmezí 1500 let. Dělí se na dobu před Kristem, tzv. Starý zákon a Nový zákon, který začíná popisem narození Krista až po založení Církve. Poslední kniha byla dopsána asi 100 let po ukřižování Krista. Bible není historická reportáž, ani soubor nějakých výmyslů, ale je to záznam kontaktů lidí s Bohem. Někdy se Bibli říká Boží Slovo z toho důvodu, že je Božím poselstvím pro lidi. Je to v podstatě jediná kniha na světě, která souvisle popisuje vesmír, jeho vznik, či spíše stvoření, svět, stvoření prvních lidí, jejich vztah s Bohem, důvod příchodu Krista na svět, a konec světa – apokalypsu.

Abychom mohli pochopit křesťanství (a popřípadě je přijmout za své), je třeba získat ucelený přehled o tom, kdo to jsou ti křesťané. Dnes si pod tím pojmem většinou představujeme babičku, jak se belhá do kostela pomodlit k pánbíčkovi a u vchodu už čeká prohnaný tlustý farář nebo mnich, kterému pak odevzdá většinu svého důchodu za příslib, že v nebi se bude mít dobře. Způsobů, jak se dostat k pravdě, je mnoho, ale začneme trochu zeširoka. Abychom mohli počítat integrály a derivace, musíme znát násobilku. Možná vás, když neznáte násobilku, někdo naučí vypočítat jeden příklad, ale u ostatních spolehlivě pohoříte. Když máte dobré základy, násobilku už ani nevnímáte, ale zkuste si vzpomenout, kolik úsilí vás stálo se násobilku naučit. Máme-li něčemu věřit, musíme o tom být přesvědčeni. Začneme tedy základy, pokusíme se systematicky zmapovat Bibli. Z počátku vysvětlíme její vznik. To znamená, kdo ji napsal, kdy ji napsal, v jakém jazyku. Bude nás zajímat, na jaký materiál byla napsána. Pokusíme se zjistit, pro koho byla Bible napsána a nakolik se shoduje „originál“ s dnešními překlady. Pro ty z vás, kteří jste o Bibli nikdy neslyšeli, to bude o trochu těžší. Místy se budou objevovat pojmy, které vám nic neříkají. Například co je církev, koncil, apoštol, evangelista a další. O těchto věcech si povíme později.

Podkategorie