Mezopotámie se nacházela mezi dvěma řekami – Eufratem a Tigridem. Zde se postupně setkávaly tři hlavní kultury. Jedná se kulturu sumerskou, babylonskou a asyrskou. Během staletí upadly v zapomnění, byly o nich známy pouze útržkovité informace ze zlomků třísvazkového díla Babylonika, která byla sepsána knězem Bálova chrámu v Babylonu, Berosem (cca. 3 st. př. Kr.) a částečně se informace čerpaly z Bible. Teprve v roce 1933 byly tyto kultury objeveny archeology, především u města Mari. Podrobnější zprávy získáváme díky klínovému písmu, které vzniklo kolem roku 3400 př. Kr. Znaky se otiskovaly rákosovým písátkem do hlíny, která se mohla následně vypálit. Původní písmo pochází od Sumerů, od nich ho převzali a upravili Babyloňané a Asyřané. O rozluštění tohoto písma se výrazně zasloužil vědec Grotefend, který přeložil část staroperského nápisu z Persepole a sir Rawlinson, který okopíroval část čtyřjazyčného textu z tzv. Behistunské desky. Z rozluštěných textů se dovídáme, že v Mezopotámii od počátku docházelo ke vzájemnému styku kultur. V průběhu třetího tisíciletí př. Kr. se zde setkávají Eblajci, Amorejci, Aramejci, Chaldejci a další. Vznikají první městské státy s vlastními vladaři a božstvy. Několik názvů měst je známo už z Bible Jsou to například Babylon, Ninive, Ur Chaldejský a další. Většina měst - států spolu permanentně válčila. Prvním sjednotitelem městských států -a tím i Mezopotámie - byl semita Sargon Akkadský (vládl cca. 2334-2279 př. Kr.).