TAJNÁ NÁBOŽENSTVÍ - MYSTÉRIA

Veřejné státní náboženství (polis) bylo svým způsobem náboženství aristokracie. V tomto náboženství bohové postrádají jakoukoliv morálku, jsou plni úskoků a lží, viz např. manželské hádky Dia s Hérou. Některé zvídavé Řeky přestávalo toto občanské náboženství duchovně naplňovat a uspokojovat. Z tohoto důvodu se v uzavřených společenstvích od 6. st. př. Kr. začala formovat tajná náboženství – mystéria, která byla přístupná pouze zasvěceným. Tato mystéria se snažila odpovídat na naplnění smyslu lidského života.

Mystéria byla určena buď pro úzký specializovaný okruh např. kněží, nebo naopak pro širší veřejnost. Tito adepti na zasvěcení byli přijati pouze po vykonání předepsaných obřadů. Zasvěcenci bývali většinou rozděleni do několika stupňů zasvěcení. Stvrzovali přísahou, že budou uchovávat tajemství, pomocí kterých dosahovali očištění. Věřili, že jejich život bude mít pokračování v jiné osobě a lidé nezasvěcení budou ležet v podsvětním bahně. Pokud v některém z následujících životů dosáhne dokonalosti, bude jeho posmrtný život pokračováním mystérií a bude ve věčném vztahu se svým bohem.