Lidé si odjakživa kladli otázky související s náboženstvím, existencí Boha, popřípadě božstev a jaký má, či mají vztah k lidem. Na to navazují otázky existenční a morální. Např. Existuje něco po smrti? Proč je na světě zlo? Neméně zajímavá je otázka, co vlastně to zlo je. Když ukradnu sousedovi stokorunu, pro mě to je dobro, pro souseda zlo. Na to navazuje otázka morálky, proč se vlastně nemá krást, co to je svědomí a kde se vzalo v „náhodném shluku buněk“ utopeném v nekonečném vesmíru.
Postupně se zamotáváme do otázek a nenacházíme řešení.
Pokusme se zjistit kde je pravda.
Otázka zní: Existuje Bůh, dá se dokázat, viděl ho někdy někdo, nebo to je jenom propaganda různých náboženství za účelem ochočit, či zotročit lidi a v dnešním tržním hospodářství udělat dobrý byznys?
K odpovědi se můžeme dopracovat různými způsoby: „vědecky“, důkazy filozofickými, psychologickými a dalšími. Evropanům je zřejmě nejbližší logické a systematické myšlení. Začněme tedy vědou, i když to je docela ošidný název. Co je věda a co je vědecké? Co bylo vědecké před sto lety, dnes budí úsměv. Začněme tedy vycházet z dnešní úrovně a znalosti „vědy“. Pokusíme se nastínit danou teorii a pomocí „selského“ rozumu ji nějak analyzovat, abychom se dobrali pokud možno objektivní pravdy, tj. nezávislé na mém úsudku (když jsem slepý a vesmír pro mě subjektivně neexistuje, objektivně ano). Začneme počátkem všeho, tedy kde se vzal vesmír, co bylo před ním, jestli něco vůbec bylo…
Existuje mnoho teorií, jak vznikl život. Máme zde zaryté darwinisty, nesmlouvavé kreacionisty, a aby toho nebylo málo, existují také neodarwinisté či panspermisté. Co člověk, to jiný názor. Každá teorie vzniku života má své nekompromisní obhájce a odpůrce. Teorie mají i své slabiny. Často se proto stává, že zastánci jednotlivých teorií falšují fakta jenom z toho důvodu, aby oni jediní byli vlastníci „pravdy“. Jak se v tomto zmatku vyznat? Málokdo z nás má odpovídající vzdělání v přírodovědě, archeologii a jiných podpůrných vědách. Těžko se potom mohu s některou teorií ztotožnit, nebo s ní nesouhlasit, když neznám problematiku. Zřejmě můj názor ovlivní osobní kouzlo daného argumentátora. Mladý muž hovořící jasným a pevným hlasem mě přesvědčí spíše než vetchý, koktající stařík, který píše na tabuli množství mně neznámých matematických rovnic. Abychom se dokázali alespoň zběžně orientovat v problematice teorií vzniku života, v následujících kapitolách popíšeme ty nejznámější. Teorie v rámci objektivity budou řazeny dle abecedního seznamu. Doplníme je o protiargumenty oponentů. Závěrem každé teorie bude zhodnocení naší redakcí. Ukončením bloku teorií vzniku života bude syntéza – shrnutí. Zde na podkladě předložených faktů provedeme zhodnocení těchto teorií.
pokračuj: 002 Darwinismus - evoluční teorie