ČARODĚJNICKÉ PRAKTIKY

Čarodějové zasahovali do běžného života Slovanů podstatně více než oficiální uctívání bohů. Jejich činnost přetrvávala ještě dlouhá staletí po přijetí křesťanství. Nejednalo se o organizovanou skupinu, čarodějové většinou vystupovali spíše skrytě. Tvořili volné společenství mužů i žen, které si úzkostlivě střežilo svá tajemství. U čarodějů a vědem jsou doloženy stavy extáze vyvolávané hlavně tancem, zpěvem, rytmickými výkřiky, vykuřováním, posty, asketickým cvičením a drogami. Tyto stavy extáze sloužily především k předpovídání budoucnosti a kontaktu s démony. Proslulí byli bulharští nestinari a jejich ohňové tance: v rytmickém tanci kolem velkých ohňů upadali do transu, takže mohli tančit bosýma nohama po ohništi a věštit. Cílem jejich obřadu bylo zajistit dobrou úrodu a zdraví obyvatel obce. Bulharští a makedonští rusalii či kalušari léčili extatickým tancem kolem pacienta. Obřad vrcholil rozbitím nové nádoby s vodou, jež symbolizovalo přemožení démona nemoci. V severovýchodním Srbsku to byly naopak kraljice - ženy, které táhly na počátku svatodušních svátků v průvodu, popíjely pelyňkovou šťávu, prováděly vykuřování a tančily tak dlouho, až upadly do extáze, v níž se jich podle představy zmocňovaly rusalky. Jak vidíme, není oblasti v životě Slovanů, kde by čarodějové nepůsobili. Předpovídali budoucnost, léčili, používali magii se sexuálními praktikami k vyvolání zamilovanosti (nápoje lásky), nebo k zvýšení potence, či zabránění početí. Přivolávali déšť, připravovali jedy, zaříkávali, sesílali na nenáviděnou osobu neštěstí a smrt. Mimoto zhotovovali amulety, byli schopni se převtělovat ve zvířata, létat vzduchem a další. Toto je pouze stručný zlomek jejich činnosti. Démonům obětovali chléb, sýr, med, koláče a další. Z krvavých obětí se jednalo především o slepice a kohouty, nebo zástupné figurální oběti v podobě figurek lidí, či zvířat.