Angelo Corraro se narodil v Benátkách ve šlechtické rodině. V roce 1380 byl jmenován biskupem v Castello a kardinálem v roce 1415. Byl zvolen za papeže pod podmínkou, že pokud avignonský papež Benedikt XIII. zruší všechny požadavky na papežský stolec, on se zachová stejně, aby mohla být uskutečněna nová volba a bylo ukončeno papežské schizma. Ani jeden papež však nechtěl ustoupit a oba se považovali za platně zvolené. Část kardinálů svolala v roce 1409 koncil v Pise. Kardinálové zde vyzvali oba papeže, aby odstoupili a zvolili nového papeže, Alexandra V. Oba dosavadní papeži Řehoř a Benedikt ale odmítli abdikovat, čímž v Evropě existovali již tři papežové a situace se ještě více zkomplikovala. Alexandr V. brzy zemřel, nahradil ho kardinál Baldassare Cossa pod jménem Jan XXIII., sídlící v Pise. Řehoř neuznával ani Jana XXIII. a opíral se o podporu zejména neapolského krále Ladislava, který ovládal hlavní město Řím. Evropští králové požadovali na císaři Zikmundovi nápravu ve zmatcích kolem stolce sv. Petra, a tak v roce 1414 svolal císař římský a král uherský Zikmund 16. všeobecný koncil do města Kostnice, aby sjednal nápravu. Tam se římský papež Řehoř XII. vzdal stolce a byl jmenován papežským legátem v Anconě.
Koncil pak sesadil také vzdoropapeže Jana XXIII., který odmítl odstoupit, z Kostnice uprchl, byl však dopaden a uvězněn. Vzdoropapež Benedikt XIII. byl rovněž sesazen a uprchl na hrad Peñíscola, kde zůstal až do své smrti r. 1423.