Po smrti papeže Marcellina v roce 304 Diocletianovo pronásledování křesťanů pokračovalo s mimořádnou krutostí. Po abdikaci císaře Diocletiana a nástupu nového císaře Galeria, které se uskutečnilo v květnu 305, se křesťané v Římě těšili relativnímu klidu. Nicméně trvalo téměř tři roky, než se církev zkonsolidovala natolik, aby mohl být zvolen nový biskup římský. Dochoval se jeho list do Antiochie, v němž prohlašuje, že římská církev je hlavou celého křesťanstva a že bez svolení římského biskupa se nesmí konat žádný církevní sněm. Za císaře Maxentiuse byl vypovězen do vyhnanství. Císař se bál vzbouření lidu, protože už bylo mnoho poprav, papež musel krmit a obsluhovat poštovní koně, bylo s ním zacházeno jako s otrokem, zemřel po velkých útrapách, proto má titul mučedníka.