Církev východní

Pro církve, které se od oficiální církve Byzantské říše oddělily již v průběhu 5. stol. a neuznaly výsledky chalcedonského koncilu, se též někdy používá termínu starobylé východní církve. Již v předchozím období, po prohlášení Konstantinopole za říšské hlavní město r. 330, se jejich další vývoj stal i politickou otázkou ve sporu mezi Konstantinopolí a Římem. Patří sem Syrská pravoslavná církev, Koptská pravoslavná církev, Etiopská pravoslavná církev, Arménská apoštolská církev, Pravoslavná církev Indie; bývá sem zařazována i církev nestoriánská (tj. Apoštolská církev Východu), jejíž teologický vývoj je však od předchozích poněkud odlišný. Pro syrskou pravoslavnou církev se někdy používá názvu jakobité podle vlivu, který měl na budování církevní organizace Jakob Baradaios. Protože se tyto církve klonily k teologické škole alexandrijské, ve které byly patrny monofyzitské tendence, říká se těmto církvím často, ale dosti nepřesně, i církve monofyzitské.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Východní církve [on-line], [Citováno 5. 10. 2012] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/vychodni-cirkve/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.