Mezinárodně rozšířené hnutí svobodných zednářů představuje společenství mužů, organizované v takzvaných tajných lóžích. Svobodní zednářise odvozují od středověkých cechů stavitelů při katedrálách s jeho zvláštními symbolickými rituály, jimiž chtějí vyjadřovat zřeknutí se kulturních, náboženských nebo etických doktrinárních pravidel. Jednotlivé národní lóže se sdružují do jednoho nebo více svazů. Mistři lóže jako představení lóže jsou voleni svobodnou volbou, ti opět volí velmistra nadřazené velkolóže. Vyšli r. 1717 z první londýnské lóže a považují se za bratrstvo, nikoli za církev. Obsah nauky je rozdělen do takzvaných "stupňů". Od jednoho ke druhému stupni vede zasvěcení (viz iniciace) do vždy vyššího stupně. Namísto stupňů mluví některé lóže o třech "stupních poznání", poznání učně, tovaryše a nakonec mistra ("učeň hledí do sebe, tovaryš kolem sebe a mistr nad sebe"). Některé lóže znají ještě vyšší stupně poznání, tzv. "vysoké stupně". Již v roce 1738 odsoudil papež Klement XII. bulou In Eminenti zednářství jako kacířství. Příslušnost k hnutí ovšem zpochybňuje základy křesťanské existence. Zevrubné zkoumání zednářských rituálů a základních myšlenek, jakož i jejich současného nezměněného sebepojetí ozřejmují, že příslušnost ke katolické církvi a k svobodnému zednářství současně je neslučitelná.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Zednáři [on-line], [Citováno 9. 3. 2012] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/svobodne-zednarstvi/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.