Jsou texty shrnující znalosti o uctívání/ bohů a informace o jiných aspektech života tzv. védských Indů. Tvoří je čtyři sbírky, tzv. sanhity a odhaduje se, že vznikaly někdy mezi 12. až 9. stoletím př. Kr. První se nazývá Rgvéda a soustřeďuje hymny k oslavě různých božstev, modlitby a písně. Druhá, Sámavéda, je zpěvníkem obětních skladeb. Třetí, Jadžurvéda, je souborem návodů k provádění obětí a obětních formulí. Čtvrtá sbírka se jmenuje Atharvavéda, a ta kromě modliteb a hymnů obsahuje magická zaříkadla a kouzelné průpovědi. Tyto čtyři sbírky tvoří první vrstvu védské slovesnosti. Druhou vstvu tvoří bráhmany, což jsou pozdější výklady a komentáře ke sbírkám. Obsahují rovněž zprávy o životě védských Indů. Vznikaly pravděpodobně v 8. až 7. století př. Kr. Třetí vrstvou je další soubor komentářů k védským sbírkám nazývaný áranjaky neboli „lesní texty“. Čtvrtou vrstvu tvoří upanišady. Znalec véd a jejich vykladatel se nazýval bráhman. Byl i vykonavatelem obětí bohům.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
KRÁSA, Miloslav a MARKOVÁ, Dagmar a ZBAVITEL, Dušan. Indie a Indové, od dávnověku k dnešku. Praha: Vyšehrad, 1997 ISBN: 80-7021-216-0