Starozákonní soudci byl charizmatičtí vůdcové jednoho nebo více izraelských kmenů, kteří se v době válečného ohrožení Izraelitů stávali vojevůdci. Když Izraelité odpadli od pravého Boha, trpěli útoky nepřátel. Když se upřímně obrátili k Bohu, Bůh jim poslal soudce. Kromě jiných rolí byl soudce i prorokem, prostředníkem mezi Bohem a izraelským lidem. Příběhy soudců jsou popsány v knize Soudců. Soudce se obvykle poté, když splnil své poslání, vracel ke svému běžnému životu. Rozlišuje se šest velkých soudců Otní'el, Ehúd, Debóra (jejím vojevůdcem byl Bárak), Gedeón, Jiftách a Samson, od šesti malých: Šamgar, Tóla, Jair, Ibsán, Elón a Abdón.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
soudcové [on-line], [Citováno 31. 7. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/soudcove-starozakonni/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.