Biblický národ, příbuzný Židům, šel přibližně od babylónského vyhnanství (6. stol. př. Kr.) vlastní náboženskou cestou, zachovával však věrnost Mojžíšovu zákonu. Ještě dnes žije několik set Samaritánů západně od Jordánu v městě Nábulus (dřívější Sichem) a slaví na své svaté hoře Garizim každoročně pesach podle prastarého ritu. S odvoláním na Ježíšovo podobenství (evangelium sv. Lukáše 10, 25 - 37) se jako samaritáni někdy označují i ošetřovatelé nemocných.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Pohanství [on-line], [Citováno 28. 1. 2013] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/samaritani-samarane/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Sára rozmezí 1700-1300 př. Kr.
Její jméno původně bylo Saraj, byla podle Bible manželkou Abraháma a matkou Izáka.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Sára [on-line], Poslední aktualizace 9. 3. 2013. [Citováno 15. 4. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sára
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
vládl cca 2334 – 2279 př. Kr.) byl akkadský král, který založil první velkou říši na území Mezopotámie – předtím zde existovaly jen městské státy. Sargon, sám semitského, nikoli sumerského původu, si zvolil za hlavní město Akkad a po něm bylo pojmenováno království i národ Akkadů. Uskutečnil několik výbojů proti okolním zemím – dobyl většinu Sumeru a Elamu, hranice své říše rozšířil až k Perskému zálivu a směrem na západ až k pohoří Libanon. Město Akkad bylo důležitým obchodním centrem a přístavem, kotvily v něm lodě přivážející zboží až z Egypta či Indie.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Sargon Akkadský [on-line], Poslední aktualizace 23. 5. 2011. [Citováno 10. 10. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sargon_Akkadský
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
je kamenná schránka určená k uložení rakve. Sarkofágy bývaly obyčejně tesány z kamene a bohatě zdobené. Některé byly vyrobené tak, aby stály nad úrovní země jako součást hrobové výzdoby. Jiné se nacházely pod úrovní terénu nebo byly umístěny v kryptách. Ve starověkém Egyptě byla jako sarkofág označována vnější ochranná schránka pro královskou mumii, která v sobě obsahovala několik rakví.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Sarkofág [on-line] [Citováno 30. 8. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Sarkofág
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Schmithals Walter 14. 12. 1923 - 26. 3. 2009
Německý protestantský teolog a pastor, vysokoškolský profesor v Berlíně. Jeho specializací byl výzkum a interpretace epištol apoštola Pavla. Domníval se, že všechny jeho hlavní epištoly byly napsány v omezeném období během třetí misijní cesty.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Walter Schmithals [on-line], Poslední aktualizace 11. 9. 2012. [Citováno 20. 3. 2013]. Dostupné na: http://de.wikipedia.org/wiki/Walter_Schmithals
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
je nauka o usazeninách, jejich složení, vzniku i o veškerých sedimentačních pochodech. Zahrnuje sedimentární petrologii, zaměřenou především na vlastní horniny; sedimentární petrografie se zabývá hlavně mikroskopickým studiem sedimentů, zatímco všeobecné studium sedimentů, zejména makroskopické, se někdy označuje jako litologi.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Sedimentologie [Citováno 6. 3. 2011] Dostupné na: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?sedimentologie
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Sekta je pejorativní pojem, jímž většinová společnost označuje menšinovou náboženskou skupinu. Významy slova sekta:
Tento pojem původně označuje náboženskou nebo politickou skupinu, která se odpojila od větší, zavedené skupiny. Takové sekty mohou mít s původní skupinou společné části zásad, víry a praktik, ale odlišují se doktrínou, která vedla k jejich oddělení. Z pohledu tradičních křesťanských církví např. katolické bývá výrazem sekta označena skupina, která odmítá hlavní směr křesťanství. Existují také sekty destruktivní, které způsobují psychickou závislost členů sekty, zmocňují se majetku členů sekty nebo podstatné jeho části. Také zneužívají práce členů sekty a pronásledují ty, kteří sektu opustili, nebo ji kritizují.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Sekta [on-line], Poslední aktualizace 6. 4. 2011 [Citováno 3. 5. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sekta
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Vládl přibližně v letech 946 – 924 př. Kr. Byl prvním egyptským faraonem 22. dynastie, která se někdy nazývá libyjská. Vedl velmi agresivní politiku namířenou hlavně na oblasti Blízkého východu sousedící s Egyptem. Ohrožoval i Jeruzalém.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Šešonk I. [on-line], Poslední aktualizace 9. 3. 2013. [Citováno 16. 4. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Šešonk_I.
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
von Schroeder Leopold 24. 12. 1851 - 8. 2. 1920
Německý Indologog a odborník na sanskrt, profesor v Insbrucku, později ve Vídni. Přeložil Bhagavadgítu do Němčiny, autor mnoha vědeckých studií o legendách a mýtech.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Leopold von Schroeder [on-line], Poslední aktualizace 29. 12. 2011. [Citováno 27. 8. 2012] Dostupné na: http://en.wikipedia.org/wiki/Leopold_von_Schroeder
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Silas nebo Silvanus byl blízký spolupracovník apoštola Pavla. V knize Skutků se zmiňuje jako Silas a v Pavlových listech jako Silvánus. Silas pocházel z židovské rodiny v Jeruzalémě, měl římské občanství. Byl významným členem první křesťanské obce. Podle východní tradice byl jedním ze 70 učedníků, které Ježíš rozeslal kázat, a označuje se proto jako apoštol. Doprovázel Pavla na jeho druhé misijní cestě, ve Filipech byl s ním uvězněn a po rozchodu v Beroji se s ním opět sešel v Korintu. O jeho dalších osudech nevíme nic. V Pavlových listech se zmiňuje celkem třikrát, také První list Petrův v závěru jmenuje Silvána jako písaře či tajemníka; Silvánus byl zřejmě i v Římě. Podle staré tradice zemřel snad v Makedonii.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Silas [on-line], Poslední aktualizace 14. 8. 2012. [Citováno 7. 3. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Silas
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Žid, který konvertoval ke křesťanství, po studiích se stal římským katolickým teologem. Byl obviněn z kacířství, zachránil jej Dominikánský inkvizitor, pozdější papež Pius V. Sixtus vstoupil do dominikánského řádu. Zavedl termíny „protokanonický“ a „deuterokanonický“, užívané pro jednotlivé knihy Bible. Rozlišoval mezi knihami Bible, které byly všeobecně uznávané a těmi, u nichž byla postupem času pochybnost. Mezi nejvýznačnější dílo patří osmisvazková kniha Bibliotheca sancta ex præcipuis Catholicæ Ecclesiae auctoribus collecta.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Sixtus of Siena [on-line], Poslední aktualizace 8. 10. 2012. [Citováno 9. 10. 2012] Dostupné na: http://en.wikipedia.org/wiki/Sixtus_of_Siena
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Pod pojmem smilstvo se rozumí pohlavní styk mezi dvěma souhlasícími jedinci stojícími mimo vzájemné manželství. Křesťanství a judaismus je považují za hřích a neřest, je uvedeno v jejich desateru Božích přikázání. Islám rovněž smilstvo potírá a zakazuje.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Smilstvo [on-line], Poslední aktualizace 30. 4. 2010. [Citováno 15. 7. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Smilstvo
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Opojný nápoj užívaný v Indii ve védském období při oběti; posilňující nápoj krále bohů Indry. Na podporu schopnosti koncentrace jej požívali světci a obětníci. Připravován z vylisované šťávy dosud neidentifikované rostliny. Somu různí autoři identifikovali jako chvojník Ephedra, zdroj stimulnatu efedrinu, nebo jako rostlinu Sarcostemma, příbuznou americkým mléčným plevelům, jako konopí Cannabis či bezlistou šplhavou rostlinu Periploca. Někteří tvrdí, že sómou byla houba Amanita muscaria.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Sóma [on-line], Poslední aktualizace 23. 8. 2006. [Citováno 4. 6. 2011] Dostupné na: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=89013&title=s%F3ma&s_lang=2
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Spekulace je myšlenkový pochod, který na základě absence informací či znalosti pouze jejich částí se snaží vytvořit jistý závěr. U spekulace se často stává, že vzniklý závěr je nesprávný či matoucí.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Spekulace [on-line], Poslední aktualizace 4. 6. 2011. [Citováno 4. 6. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spekulace
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Spencer Herbert 27. 4. 1820 – 8. 12. 1903
Klasický britský sociolog a filozof. Ve svých úvahách navazoval jen na nemnoho předchůdců. Mezi nejvýznamnější patřil evolucionista a Spencerův přítel Thomas Huxley, který jej seznámil s myšlenkami Charlese Darwina. Spencer vědecké knihy takřka vůbec nečetl a vědomosti získával především z periodik, diskuzí s kolegy a od svých asistentů. Proto je jeho myšlenkové kořeny třeba hledat zejména v londýnském intelektuálním prostředí poloviny 19. století. Významnou úlohu ve Spencerově pojetí člověka sehrál jeho sociální darwinismus a koncepce přežití nejsilnějšího, kterou převzal od Malthuse. Celé Spencerovo rozsáhlé filozofické dílo je propojeno nemnoha jednotícími tématy, z nichž jedním je myšlenka evolucionismu.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Herbert Spencer [on-line], Poslední aktualizace 10. 8. 2012. [Citováno 27. 8. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_Spencer
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Jako Starý zákon se označuje první část bible, která obsahuje větší počet hebrejsky psaných knih, které jsou považovány Židy a křesťany za svaté spisy, v nichž se Bůh sděluje lidem. Sbírka knih, která podle toho kterého způsobu počítání obsahuje 24 nebo 39 jednotlivých spisů, vznikla v časovém rozmezí více než tisíce let a byla Židy uspořádána koncem 1. stol. po Kr. do nynějšího pořadí. Označení " Starý zákon" je překladem latinského Vetus testamentum, které pochází od sv. Pavla a znamená "stará smlouva", zatímco Židé mluví o "tanaku" (TNK). Pro Pavla a křesťanskou teologii dospívá stará smlouva Izraelitů ke svému naplnění v Ježíši Kristu, který založil "novou smlouvu", slíbenou už proroky.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Starý zákon [on-line], [Citováno 19. 1. 2012], Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/stary-zakon/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
antický filosof z Amasie v Pontu. Považoval se za stoika - žijícího v souladu s přírodou, oproštěného od světských vášní. Stoická škola se zásadně vyhýbala zkoumání příčin - vzhledem k jejich údajné nejasnosti. Strabón je autorem nejobšírnějšího dochovaného díla o antickém světě. Prameny k němu sbíral po celé římské říši. Sedmnáctisvazková Geografika je jediným antickým geografickým dílem, jehož úplný text máme k dispozici. Jeho význam tkví ve spolehlivosti údajů čerpaných z autopsie i v četných svědectvích převzatých ze starších, nedochovaných děl. Přináší mj. i nejstarší zmínky o obyvatelstvu naší země. Podle autorova záměru mělo dílo sloužit jako praktická příručka, zdroj informací pro římské státníky, vojevůdce, provinciální úředníky i obchodníky.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Strabón [on-line], Poslední aktualizace 24. 11. 2011. [Citováno 7. 3. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Strabón
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
je buddhistická sakrální stavba sloužící pro uchovávání buddhistických relikvií, typicky ostatků svatých či samotného Buddhy. Nejstarší stúpy se nacházejí zejména na Indickém subkontinentu, dále pak v asijských zemích, kde má buddhismus vybudovanou tradici. Stúpy mohou mít různé tvary, úcta se jim prokazuje obcházením.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Stúpa [on-line], Poslední aktualizace 19. 1. 2011. [Citováno 7. 6. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stúpa
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Suetonius Gaius Tranquillus 75 - 140
Jeden z nejznámějších antických životopisců. Nejznámějším Suetoniovým dílem jsou jeho Životopisy císařů (De vita Caesarum) o osmi knihách. Tuto knihu napsal Suetonius na vrcholu své úřednické dráhy v letech 115 - 120 n. l. Podobně jako psal o císařích, vytvořil také krátké životopisy nejlepších básníků, historiků, řečníků, filosofů, gramatiků a rétorů nazvaných souhrnně O vynikajících mužích (De viris illustribus).
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Suetonius [on-line], Poslední aktualizace 2. 1. 2005 [Citováno 19. 1. 2012], Dostupné na: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2027
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
je zneuctění posvátné věci. Zneuctěním je každé takové zacházení s posvátnou věcí, které je neslučitelné s úctou povinnou posvátným věcem. Věc, která se stala posvátnou, stává se jakýmsi způsobem nedotknutelnou. Posvátnost, svatost je v různých věcech různě, podle jejich povahy: buď je v nich formálně nebo příčinně nebo vztahově. Podle toho rozeznáváme trojí druh svatokrádeže: osobní, místní a věcnou.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Svatokrádež [on-line], [Citováno 7. 3. 2012] Dostupné na: http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=735
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Původní význam symbolu sahá do starověku, jedná se o znamení přátelské pohostinnosti, kdy host podal svému hostiteli při loučení rozlomenou hliněnou tabulku nebo hůlku. Ta pak sloužila jako poznávací znamení při příštím možném setkání člena hostitelovy domácnosti s dřívějším hostem – obě poloviny tabulky do sebe zapadly. Symbol je tedy druh znamení. To je pak smysly vnímatelná skutečnost, která poukazuje na něco, co takto vnímatelné není. Všechna náboženství vyjadřují své ústřední koncepty pomocí symbolů: např. kolo - symbol věčného návratu, nebo prázdný hrob - symbol vzkříšení. Nejznámějším vnějším symbolem křesťanství je Kristův kříž. Náboženské symboly tvoří základní prvky náboženské identifikace, mluvy i jednání.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Symbol [on-line], Poslední aktualizace 9. 8. 2012 [Citováno 26. 11. 2012]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Symbol
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Tímto pojmem, se označuje místo shromažďování židovské obce. V přeneseném smyslu se však míní i duchovní instituce, která se vytvořila v židovství pravděpodobně už během babylónského vyhnanství a která nahrazovala chrámovou bohoslužbu po zboření jeruzalémského chrámu. Synagogální bohoslužba spočívala v seznamování se s tórou, která obsahovala zákon a předpisy o úpravě židovského života. Jejich dodržování se stalo po zničení chrámu v roce 70 už jediným - svazkem židovského společenství víry a národa.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Synagoga [on-line], [Citováno 1. 1. 2013] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/synagoga/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
je filozofický pojem označující splývání náboženských a kulturních prvků v jeden celek, často přitom vznikají božstva nová. Poprvé je synkretismus zmiňován v souvislosti s obdobím helénismu, kdy se promíchaly antické a orientální náboženství a kultura.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Synkretismus [on-line] [Citováno 17. 4. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Synkretismus
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
„Společný pohled“, tj. srovnávání synoptických evangelií (Marka, Matouše a Lukáše) do tří sloupců vedle sebe, takže je možno přehlédnout specifické rozdíly a změny jednotlivých zpráv a jejich teologických výpovědí.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Synopse [on-line], [Citováno 11. 2. 2013]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/synopse/>
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Samuel cca 1100 - 1000 př. Kr.
Pocházel z kmene Levi, otec se jmenoval Elkana, matka Chana. Protože Samuelovi rodiče nemohli mít děti, slíbili Bohu, že pokud se jim narodí dítě, dají je do služby Bohu. To se skutečně stalo a Samuel sloužil v chrámě s veleknězem Helim. Samuel Helimu předpověděl trest za to, že jeho synové se při službě chrámu chovali nevhodně a Heli tomu nezabránil. Samuel se stal soudcem, a protože izraelité chtěli po vzoru pohanů krále, pomazal jim za krále Saula a posléze, když se Saul Bohu svým jednáním znelíbil, pomazal za krále Davida.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Samuel [on-line], Poslední aktualizace 24. 3. 2013. [Citováno 12. 5. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Samuel_(Bible)
1 Samuel, Bible book timeline [on-line], [Citováno 21. 5. 2013]. Dostupné na: http://bibletimeline.info/1_samuel/21.htm
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Byl prvním izraelským králem. Bůh ho vyvolil poté, co Izraelité po vzoru pohanských národů požadovali po proroku Samuelovi, aby jim ustanovil krále. Tak se Izraelité zřekli přímé vlády Boha a dostali nedokonalého lidského prostředníka. Po určitou dobu byl Saul dobrým králem, ale postupně se začal Bohu protivit, až jej Bůh zavrhl. Saul pronásledoval Davida, kterého Bůh jmenoval králem místo Saula. Saul byl zabit ve válce s Filišťany. S ním padli i jeho synové.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Saul [on-line], Poslední aktualizace 4. 4. 2013. [Citováno 26. 5. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Saul
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Semité jsou obecně národy hovořící semitským jazykem. Ke genetickému, „rasovému“ pojetí Semitů směřuje i biblická kniha Genesis, která hovoří o třech Noemových synech, z nichž vzešli po potopě všichni lidé. Těmito třemi syny byli Šém (Semité), Cham (Hamité) a Jafet. Právě toto vyprávění poskytlo jméno pro označení skupiny národů, které hovoří jazyky příbuznými hebrejštině. Semité a jejich jazyky pokrývali (a pokrývají) rozlehlou oblast od severní Afriky přes Arabský poloostrov po západní Asii.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Semité [on-line], Poslední aktualizace 1. 5. 2013. [Citováno 3. 7. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Semita
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Saduceové byli jedním z teologických, sociálních a politických názorových proudů antického judaismu, který vznikl v 2. stol. př. Kr. a jejich existence trvala do první židovské války (66 - 74). Saduceové kladli především důraz na doslovný výklad Tóry. Odmítali apokalyptická hnutí a jejich víru ve vzkříšení, anděly a démony.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Saduceové [on-line], Poslední aktualizace 30. 4. 2013. [Citováno 12. 7. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Saducej
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Z lat. septuaginta - sedmdesát; odtud často označovaná pouze římskou číslicí LXX je překlad Starého zákona do řečtiny a nejstarší zachovalý překlad SZ, který vznikal v Alexandrii přibližně od 3. do 1. století př. Kr. O vzniku LXX nás informuje List Aristeův, který vypráví o tom, jak král Ptolemaios II. Filadelfos dal někdy ve 3. století př. Kr. za úkol 72 židovským mudrcům přeložit Tóru pro potřeby alexandrijské knihovny. Počet těchto překladatelů si našel cestu až do samotného názvu tohoto překladu. Moderní textová kritika klade vznik překladu do údobí 3. - 1. st. př. Kr. Původně panovala domněnka, že Septuaginta, na mnoha místech zásadně odlišná od masoretského textu, je jen špatným překladem hebrejského textu. Nálezy v Kumránu v polovině XX. století však ukázaly, že se jedná o celkem přesný překlad jiné verze hebrejského textu. Překlad byl určen Židům, žijícím mimo Palestinu, kteří měli problémy rozumět tehdy již v běžném styku nepoužívanému hebrejskému jazyku.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Septuaginta [on-line], Poslední aktualizace 11. 7. 2013. [Citováno 22. 7. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Septuaginta
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Jsou města zmíněná v biblické knize Genesis, a na dalších místech hebrejské bible, Nového zákona a dalších deuterokanonických spisů. Podle Tóry byla království Sodomy a Gomory ve spojenectví s městy Adema, Seboim a Bela (Sóar). Těchto pět měst (Pětiměstí) leželo v nížině řeky Jordán v jižní části země Kanaán. Sodoma a Gomora byla úplně zničena od Boha, ohněm a sírou, takže ze všech obyvatel zůstala ušetřena jen rodina Lota, jediného spravedlivého. Sousloví Sodoma a Gomora bylo také používáno jako metafora pro neřest nebo homosexualitu. Do češtiny vstoupil rovněž výraz sodomie ve významu pohlavního obcování se zvířaty.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Sodoma a Gomora [on-line], Poslední aktualizace 22. 8. 2013. [Citováno 5. 9. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sodoma_a_Gomora
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Strauss David Friedrich 27. 1. 1808 – 8. 2. 1874
Strauss byl německý teolog, filozof a spisovatel. Veřejně pobouřil křesťanskou Evropu svou knihou Život Ježíšův, což byl jeden z prvních projevů mladohegelovců, ke kterým se Strauss hlásil. Strauss si v tomto svém díle položil otázku: Je to, co se vypráví v Novém zákoně o Ježíšovi, věrným líčením historických událostí? Jeho odpovědí bylo, že zázračná vyprávění Nového zákona nejsou svědectvím o historických událostech, nýbrž jsou to vyprávění mýtická. Pojem mýtu pro něj znamenal, že se v něm v dobových motivech, formou poetické pověsti, která se nikdy nestala, líčí věčné náboženské ideje. Tento mýtus je třeba odlišit od skutečné historie Ježíšova života, o nějž se však Strauss již dále nezajímá. Stal se jedním z prvních průkopníků zkoumání historického původu Ježíše.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
David Strauss [on-line], Poslední aktualizace 19. 9. 2013. [Citováno 3. 12. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/David_Strauss
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Stoicismus je filozofický směr, založený oficiálně Zénonem z Kitia počátkem 3. st. př. Kr. Šlo o nejdůležitější a nejvlivnější směr helénistické filozofie. Období stoicismu trvalo až do roku 529 n. l., kdy císař Justinián I. nechal zavřít všechny pohanské filozofické školy. Znakem stoicismu je jeho systematičnost. Stoičtí myslitelé usilují o vytvoření jednotlivé myšlenkové soustavy, kde by vše do sebe navzájem zapadalo. Tento rys se uplatnil také v pevné organizovanosti školy, která kladla velký důraz i na udržování své filozofické tradice. Stoici byli pantheisté. Bůh byl u nich cosi jako světová substance, světlo, pneuma pronikající vším. Podle stoiků nezávisí hodnota života na věcech, jako jsou např. bohatství a chudoba, zdraví a nemoc, úspěch a neúspěch v životě… Stoikové hlásají, že existují dva druhy lidí: stoici a blázni. Stoik je podle nich blažený za všech okolností právě proto, že stoická ctnost je totožná s blažeností. Svobodný je i člověk, který je otrokem, bohatý je i žebrák, vladařem je i ten, kterého nikdo neposlouchá... Všichni ostatní jsou chudáci, žebráci a šílenci, a jsou to právě ti, kdo hledají blaženost ve vnějškovostech - tj. ve věcech požitkových jako vášeň apod.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Stoicismus [on-line], Poslední aktualizace 11. 4. 2014. [Citováno 20. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stoik
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Tím se rozumí formální odštěpení osoby nebo skupiny od církevního společenství a odpírání poslušnosti církevní autoritě. Dodnes je odpírání poslušnosti v katolickém církevním právu přečinem víry. Na rozdíl od hereze se důvod schismatu neskrývá ani tak ve výkladu věroučných pravd, ale zpravidla organizačního začlenění v církvi. Dosti často ke schizmatu docházelo při určení autority římského biskupa, posuzování právoplatnosti volby papeže nebo právoplatnosti koncilu. Schizmatické tendence byly často podmiňovány slučováním náboženských a politických motivů. Prvním schizmatem bylo odštěpení donatistů, mj. i jejich neuznáváním říšské církve. Nejdelší, ještě nyní trvající rozkol, vznikl r. 1054 oddělením byzantské církve od církve římské a vzájemným vyhlášením klateb. V takzvaném „západním rozkolu“ (1378-1417) se svářili občas hned tři „papežové“ o právoplatnost. Dalších schizmatem byl vznik starokatolické církve po 1. vatikánském koncilu a činnost biskupa Marcela Lefebvra po 2. vatikánském koncilu. Z hlediska pravoslavných církví se jako schizmatické označují ty východní církve, které svůj původ odvozují od nestoriánství a ariánství, neboť se odloučily od některého ze starobylých patriarchátů Východu.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Schizma [on-line], [Citováno 25. 3. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/schizma/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Slovo pochází z hebrejštiny s významem ustat, odpočinout (česky sobota). V judaismu a některých křesťanských církvích sedmý den v týdnu, věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti. Sabat je nejdůležitější svátek v judaismu, jeho dodržování je nařízeno přímo Desaterem a v rabínské literatuře je brán jako pravzor všech svátečních dnů.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Šabat [on-line], Poslední aktualizace 18. 2.2014. [Citováno 25. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Šabat
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Severus Septimius Lucius11. 4. 146 – 4. 2. 211
Septimius Severus byl nesmírně schopný a cílevědomý, ovšem také bezohledný a mstivý muž, odhodlaný vše osobně řídit a organizovat. Zvítězil nad Parthy, poté se pustil do reformy armády a upevnění své moci. Císař Septimus Severus zrušil Trajánův edikt a vydal svůj edikt. V celém impériu byl zakázán křest, ten se stal trestným činem. Císař předpokládal, že když vyvraždí všechny pokřtěné a zastraší čekatele na křest, tak křesťanství zanikne. Na základě ediktu byli křesťané aktivně vyhledáváni ve všech římských městech a byli vyzváni, aby se veřejně zřekli Krista a obětovali bohům. Pokud tak neučinili, automaticky byl vynesen trest smrti a křesťané většinou končili v amfiteátru. Stárnoucí císař, sužovaný dnou, se rozhodl podniknout výpravu do Británie, ohrožované útoky Piktů ze severu. Boje probíhaly se střídavým štěstím a císař byl v jejich průběhu většinou upoután na lůžko. Dne 4. 2. 211 Severus v Eburaku zemřel, poté co nechal znovu opevnit Hadrianův val. Z rozhodnutí senátu byl prohlášen za boha.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Septimus Severus [on-line], Poslední aktualizace 10. 9. 2004. [Citováno 30. 3. 2014]. Dostupné na: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1484
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Satrapa stál v čele satrapie (perská územní správní jednotka) a byl odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Satrapie, [on-line], Poslední aktualizace 8. 3. 2013 [Citováno 7. 12. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Satrapie
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Seleukovská říše byla založena po smrti Alexandra velikého jedním z jeho generálů jménem Seleukos Níkátor v roce 312 př. Kr. V době svého největšího rozmachu ovládala území Malé Asie, Sýrie, Babylonie, Persie až k údolí řeky Indu. Konec říše je datován do roku 63 př. Kr., kdy je poslední zbytek kdysi rozlehlého území propojen Římany k římskému impériu.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Seleukovská říše, [on-line], Poslední aktualizace 16. 9. 2013 [Citováno 31. 1. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezopotámie
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Byl athénským politikem, zákonodárcem a básníkem. Údajně byl potomkem aristokratického rodu, odvozujícího svůj původ od posledního athénského krále. Poprvé upoutal pozornost kolem roku 600 př. Kr., když pomocí vlasteneckých veršů přesvědčil Athéňany, aby vytrvali v boji o Salaminu, a Athéňané vyhráli. Byl poté zvolen archontem, nejvyšším státním úředníkem. Dostal oprávnění provést řadu politických a sociálních reforem. Např. zrušil otroctví pro dluhy, za státní peníze vykoupil spoustu dlužníků z otroctví, umožnil chudším vrstvám získat půdu a další. Reformy nebyly přijímány ochotně, proto Solón na nějakou dobu z Athén odešel.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Filozofové - antika, [on-line], [Citováno 31. 3. 2014]. Dostupné na: https://is.muni.cz/www/344438/7159239/Filozofove_-_Antika.pdf
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Narodil se bohatému kolonskému zbrojíři. Kromě jiného studoval hudbu a tvorbu tragického dramatu. Zastával mnoho státních úřadů, působil jako výběrčí spojeneckých dávek, jako vyslanec u jiných řeckých států, jako vojevůdce. Byl knězem. Napsal sto třicet her (u sedmi není prokázána pravost). Do současnosti se zachovalo sedm tragédií (Aias, Antigona, Oidipus vladař, Tachiňanky, Elektra, Filoktetes, Oidipus na Kolonu) a větší část dramatu Slídiči. Sofokles soudí, že bezmoc krajního utrpení je nakonec blahodárná, učí člověka přijímat stav věcí. Ctnost – třebaže mnohdy přivodí zkázu člověka – nakonec obdaří člověka slávou a vznešeností, která jej přežívá a je cennější než život.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
GRANT, Michael. Klasické Řecko, Z anglického originálu The Classical Greeks přeložil Gerik Císař. Nakladatelství BB art, 1999 ISBN: 80-7341-919-X
Narodil se do rodiny athénského sochaře či kameníka. Přestože měl veliký vliv na athénské myslitele a budoucí generace, prakticky o něm nic nevíme. Sám Sókrates nepsal. Již ve svých dvaceti letech se stal terčem karikatur. U Aristofana byl vykreslen jako směšný pseudovzdělanec a u Eupolise jako zpustlý somrák. Po smrti Sókrata se přidaly další hanopisy. Nicméně jeho žáci Xenofont a Platón hovoří v jeho prospěch. Sókrates se pravděpodobně stýkal s okruhem lidí kolem Periklea, několikrát byl v armádě jako pěšák. Nejdůležitějším z jeho názorů bylo tvrzení, že existuje věčný a neměnný absolutní standard a cílem lidského úsilí je jeho dosažení. Tento standard a cíl považoval za dobrý. Zkoumal dobro a zlo v lidském jednání. Jeho metodou hledání pravdy a dobra, kterou se snažil přivést své žáky i ostatní lidi k poznání, bylo dotazování. Mnohdy však svými otázkami lidi popouzel. Po neúspěšném převratu došlo k znovunastolení demokracie a Sókrates byl obviněn, že kazí mládež. Odmítl mírnější trest vyhnanství, byl proto odsouzen k trestu smrti a sám požil jed a otrávil se.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
GRANT, Michael. Klasické Řecko, Z anglického originálu The Classical Greeks přeložil Gerik Císař. Nakladatelství BB art, 1999 ISBN: 80-7341-919-X
Čínský vojenský poradce ve státě Wu je považován za autora traktátu Umění války, nejstarší knize o strategii (na koho udeřit a co dobýt) a taktice (na kterém úseku a jakým způsobem útok provést). Klade velký důraz nejen na kvalitní analýzu, plánování a přípravu celého tažení, ale také na použití lsti, umění manipulace s protivníkem, popřípadě využití překvapivého prvku.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Vojenská taktika, [on-line], Poslední aktualizace 7. 4. 2013 [Citováno 6. 8. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vojenská_strategie#Rozd.C3.ADl_mezi_taktikou_a_strategi.C3.AD
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Starozákonní soudci byl charizmatičtí vůdcové jednoho nebo více izraelských kmenů, kteří se v době válečného ohrožení Izraelitů stávali vojevůdci. Když Izraelité odpadli od pravého Boha, trpěli útoky nepřátel. Když se upřímně obrátili k Bohu, Bůh jim poslal soudce. Kromě jiných rolí byl soudce i prorokem, prostředníkem mezi Bohem a izraelským lidem. Příběhy soudců jsou popsány v knize Soudců. Soudce se obvykle poté, když splnil své poslání, vracel ke svému běžnému životu. Rozlišuje se šest velkých soudců Otní'el, Ehúd, Debóra (jejím vojevůdcem byl Bárak), Gedeón, Jiftách a Samson, od šesti malých: Šamgar, Tóla, Jair, Ibsán, Elón a Abdón.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
soudcové [on-line], [Citováno 31. 7. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/soudcove-starozakonni/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Salmanazar III. vládl cca 859 – 824 př. Kr.
Byl prvním assyrským králem, který se dostal do konfliktu s Izraelci. Zpočátku neuspěl při dobývání nových území, zejména díky koalici asi 14 království. K vítězství se dostal teprve po 14 letech, když koalici rozbil. Podrobil si i izraelského krále Jehú, který pak Assýrii odváděl dávky. Tři roky před svou smrtí Salmanazar bojoval s vnitrostátním povstáním, na kterém měl podíl i jeho syn.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
NOVOTNÝ, Antonín. Biblický slovník, [on-line], [Citováno 24. 8. 2014]. Dostupné na: http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Salmaneser V. vládl cca 727 – 722 př. Kr.
Byl asyrským králem. Asi 2 – 3 roky dobýval Samaří (severní Izrael) a po dobytí odvlekl do zajetí přibližně 30.000 izraelitů. Izraelské království bylo přeměněno na asyrskou provincii a osídleno vyhnanci z jiných částí asyrské říše.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Salmaneser V. [on-line], Poslední aktualizace 7. 7. 2014 [Citováno 1. 9. 2014]. Dostupné na: http://en.wikipedia.org/wiki/Shalmaneser_V
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Sargon II. vládl 722 – 705 př. Kr.
Byl asyrským králem. Po svém nástupu nejdříve upevňoval svoji pozici v samotné Asýrii a poté započal dobyvačné války. V roce 710 př. Kr. získal Babylon a prohlásil se babylonským králem. Pro zdokonalení správy země vybudoval síť silnic se stanicemi, kde si poslové mohli vyměnit tažná zvířata a vozy. Sargon II. zahynul při válečné výpravě a jeho tělo nebylo nalezeno.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Sargon II. [on-line], Poslední aktualizace 13. 3. 2013 [Citováno 3. 9. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Judské_království
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Sidkijáš (Sedechiáš) vládl 596 - 586 př. Kr.
byl poslední judský král, nástupce Jojakina, dosazený babylonským králem. Nedbal ale Božích příkazů, spravedlnosti, vzkvétaly pohanské kulty. Neuposlechl varování proroka Jeremiáše, neplnil závazky k Babylonu a koketoval s Egyptem, což se samozřejmě babylonskému králi nelíbilo, a tak Jeruzalém definitivně vyplenil. Král Sidkiáš byl krutě potrestán. Jeho synové byli před jeho očima zabiti a on sám byl pak oslepen a odvlečen do Babylona.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
NOVOTNÝ, Antonín. Biblický slovník, [on-line], [Citováno 8. 9. 2014]. Dostupné na: http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Sára (manželka Tobiáše) přelom 8. - 7. stol. př. Kr.
Je biblickou postavou starozákonní Knihy o Tóbijášovi. Stala se manželkou Tóbijáše. Předtím byla sedmkrát vdaná, ale démon vždy o svatební noci každého manžela zabil dříve, než spolu začali jako manželé žít. Tóbijáš se Sárou přemohli démona na radu archanděla Rafaela tak, že odložili manželský život o tři dny a noci strávili v modlitbách.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Tóbijáš, [on-line], Poslední aktualizace 19. 2. 2014 [Citováno 3. 1. 2015]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_Tóbijáš
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Sancheríb (Sinacherib) vládl 704 – 681 př. Kr.
Byl asyrským králem, synem a následníkem Sargona II. V roce 689 př. Kr. dobyl město Babylon a zpustošil velká území Palestiny. Obléhal, ale nedobyl Jeruzalém. Na území Palestiny postavil s pomocí válečných zajatců velké město Ninive.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Sinacherib, [on-line], Poslední aktualizace 1. 12. 2013 [Citováno 3. 1. 2015]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinacherib
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Sírachovec přelom 3. a 2. stol. př. Kr.
Autor starozákonní knihy Sírachovec. Byl vzdělaný, působil jako učitel, písař i soudce. Snažil se zachovat židovské myšlení, tradici a víru v nových kulturních podmínkách, pod stále sílícím tlakem helénistické kultury.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Sírachovec, [on-line], Poslední aktualizace 19. 6. 2013 [Citováno 11. 2 2015]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sírachovec
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.
Seleukos IV. Filopator vládl cca 187 - 175 př. Kr.
Byl vládcem seleukovské helenistické říše, která se rozkládala na území Sýrie, Babylonie a Mezopotámie. Byl druhým synem a nástupcem Antiocha III. Velikého. Po celou svoji vládu se potýkal s placením válečných poplatků za prohranou válku s Římany, kterou vedl jeho otec. Aby získal prostředky, pokusil se vykrást jeruzalémský chrám. Seleukos byl zavražděn svým rádcem Heliodorem.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Seleukos IV. Philopator, [on-line], Poslední aktualizace 5. 8. 2015 [Citováno 7. 10. 2015]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seleukovská_říše
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.