Podle křesťanského chápání nabízí Bůh pomoc člověku k tomu, aby se odvrátil od hříchu, který ho dělí od Boha. Toto obrácení není vlastním výkonem hříšníka a není na ně žádný nárok. Spíše je milostí Boha, který stále znovu daruje osvobozující zkušenost své lásky, jež se projevuje s konečnou platností ve smrti z lásky a Ježíšově vzkříšení. Neusmiřuje se Bůh, jako např. při obětních úkonech, nýbrž člověk se uvádí do nové svobody a společenství. Předpokladem pokání je lítost. Litující křesťan, který se dá znovu pohnout Duchem Ježíše, získává nové myšlení, které ho uschopňuje ke správnému poměru k bližním, okolí a sobě samému. Ježíšovo volání k návratu je v tradici starozákonních proroků, kteří vyžadovali vnitřní obrácení, proti vnějším ceremoniím, jako např. ritu umývání. Formy pokání jsou modlitba, činné milosrdenství, vyznání, smíření, náprava, meditace bible, půst a poutě. Církve mají zvláštní doby, zaměřené k obrácení, jako dny před Velikonocemi, svátky nebo advent. Reálný příslib smíření ve zpovědi má pro katolíka ústřední význam.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Pokání [on-line] [Citováno 7. 4. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/pokani/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.