Filozof, vycházel z učení Konfucia, narodil se ve státě Čou. Rozvinul je o teorii lidské povahy. Jeho životopisné záznamy jsou natolik podobné životu Konfucia, že jsou pochybnosti o jejich historické věrnosti. Mencius se snažil o uplatnění svého učení v politice. Byl rádcem několika vladařů, ti však až na výjimky nepřijímali učení, které nebylo prospěšné jejich dobyvatelským plánům. Mencius byl zásadně proti válce, vladař měl být ctnostným vzorem obyvatelům. Ten si měl plnit své povinnosti ve prospěch lidu, jinak měl být sesazen a popraven. Člověk je dle Mencia v zásadě dobrý, má v sobě vědění, které když se odkryje, povede člověka i společnost k dobru. Sklon ke špatnosti údajně nepochází z lidské přirozenosti, ale je způsoben společností a chybami vládců. Vladař Chuej, který přijal Menciovy rady, výrazně zlepšil život obyvatel své země, nakonec ale po smrti Mencia odstoupil a šířil Menciovo učení.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Mencius, [on-line], Poslední aktualizace 9. 3. 2013 [Citováno 5. 8. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mencius
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.