Narodil se jako šestý z deseti dětí do šlechtické rodiny Gengů. Della Genga studoval teologii na Collegiu Campana v Osimo od 1773 do 1778 a později na Collegiu Piceno v Římě až do roku 1783, kdy zahájil studia na Papežské akademii. V r. 1783 byl vysvěcen na kněze a po ukončení studií sloužil jako velvyslenec (nuncius) ve Švýcarsku. V r.1793 byl vysvěcen na biskupa a jmenován arcibiskupem v Tyru. Kardinálem byl jmenován r. 1816, papežem byl zvolen v r. 1823. Po požáru v roce 1823 dal opravit basiliku sv. Pavla za hradbami a přesvědčil státníky celého světa, aby přispěli na její obnovu. Egyptský místokrál věnoval mramorové sloupy, pravoslavný ruský car drahokamy na svatostánek, velké sumy peněz darovali na opravu protestantští panovníci. Výrazně změnil politiku Církevního státu a od r. 1824 tvrdě potíral sebemenší projevy zednářství, neposlušnosti a revolučních nálad. Roku 1827 dosáhl pro katolíky konkordát s protestantským Holandskem. Jeho životopisec napsal: „nikdy se s nikým neradil.“ Jako papež vedl konzervativní politiku, proto byl u lidí velice neoblíben. Tvrdí se, že např. zakázal očkování proti neštovicím, ale do dnešního dne nebyly nalezeny žádné důkazy o pravdivosti tohoto nařízení.