Z řec. katéchésis, „ústní poučení“, doslova „poučení živým hlasem“. Termín se užívá k označení výuky zaměřené na předávání křesťanské - víry. Sv. Lukáš a sv. Pavel ho používali pro označení výuky založené na poselství - evangelia. V organizaci křesťanského katechumenátu ( - katechumen) označovalo slovo k. výuku k přípravě na křest. Z období poapoštolského jsou důležitá díla katecheze jako je Didaché, Hermův Pastýř, Dopis Diognetovi. Katecheze, jejímž předmětem je spásonosná událost Kristova života, se pokouší aktualizovat - zjevení ( - bible, ústní podání, - tradice a - učitelský úřad) podle historických potřeb člověka. 2 vatikánský koncil dal katechezi nový podnět k obnově a k přizpůsobení požadavkům současnosti.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Katecheze [on-line], [Citováno 3. 10. 2012] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/katecheze/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.