Pocházel z ostrova Samu, řecký materialistický filozof, ateista. Vycházel z uznání věčnosti hmoty, rozvinul Démokritův atomismus zavedením momentu náhody, spontánní odchylky atomů od přímého směru (tzv. parenklize atomů). Cílem poznání je osvobodit člověka od pověr, strachu z bohů a smrti. Základem Epikúrovy etiky je helénistický, individualistický ideál slasti (hédoné), podle něhož má být slast považována za nejvyšší dobro a kritérium jednání. Hedonismus se snaží se redukovat mnohotvárnost morálních požadavků na úsilí o požitek, který pokládá za rozhodující hybnou sílu činnosti, pramenící z přirozenosti člověka Hédonismus je formou naturalismu (antropologismu) v etice a jako morální princip, protikladný asketismu. Epikúrova filosofie tak posloužila jako protipól předchozích velkých metafyzických systémů tím, že zaměřila pozornost na zkoumání tohoto smyslově přístupného světa.
Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:
Epikuros [on-line], Poslední aktualizace 16. 1. 2004 [Citováno 20. 11. 2011], Dostupné na: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=24458&s_lang=2&title=Epik%FAros
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.