Je nejvýznamnějším autorem syrské církve. Narodil se r. 306 v Nisibis a před rokem 338 se zde stal jáhnem. Když Římané postoupili město Peršanům (363), vystěhoval se do Edessy; tam pak zemřel v roce 373. Podle syrských údajů, které šířil Fotios, měl Efrém napsat přes tisíc spisů a Sozomenos k tomu dodává, že jeho díla čítají na tři miliony řádek. Psal jak prozaická díla, tak básně. Jeho spisy se překládaly už za jeho života. Jeho komentáře k biblickým textům jsou většinou v próze. Má se za to, že vyložil celou Bibli; těchto textů se však zachovalo málo. V syrštině se tradicí dochoval komentář ke knihám Genesis a Exodus. Dále se v arménském jazyce zachoval komentář k Tatianovu Diatessaronu a výklad Pavlových listů. Traduje se velká část kázání s exegetickým a napomínajícím obsahem. Pozornost zasluhuje také sbírka písní Carmina Nisibena. Z původních 77 písní chybí čtyři. Efrém má nadto zásluhy jako skladatel církevních písní; kromě písní pro bohoslužebné účely je třeba jmenovat prosebné písně pro procesí.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Efrém [on-line], [Citováno 15. 10. 2012] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/efrem/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.