FILIPSKÝM

Skutky apoštolské líčí v 16. kapitole příchod Pavlův do Filip a založení tamější církevní obce. Ve Filipech byl Pavel mrskán, vězněn, mnoho vytrpěl a z tohoto utrpení se zrodila církev silná ve víře a vždy vděčná svému zakladateli. Filipští křesťané se věrně drželi evangelia, jak jim apoštol Pavel hlásal a přilnuli k němu upřímnou láskou. Je to vidět i z toho, že mu několikrát hmotně vypomohli (F 4, 16). A u příležitosti toho jim Pavel posílá list, v němž jim ukazuje něžnou otcovskou lásku. Píše nenuceně a velmi osobně. List je nejsrdečnější ze všech jeho listů. Je z něho vidět, že filipští křesťané také nebyli uchráněni nesprávných nauk, ale že zůstali věrni tomu, co jim Pavel hlásal, takže o nich mohl napsat, že svítí jako hvězdy, které osvěcují svět (F 2, 15). Drželi se Pavla a pomáhali mu. On se však nerad dával podporovat. A tak když učinil vyjímku a pomoc od filipských křesťanů přijal, byl jistě přesvědčen o jejich spolehlivosti. U Filipských totiž nebylo třeba něco dávat do pořádku, ale stačilo je pouze povzbudit, aby se snažili stále více o dokonalost. Děkuje jim za pomoc, píše o sobě, vyzývá k vzájemné lásce a hledání všeho, co je pravdivé, čestné a spravedlivé. Pravost listu mimo jiných potvrzují např. Polykarp, který se na list přímo odvolává, když psal křesťanům do Filip.

POČÁTKY CÍRKVE VE FILIPECH

Město Filipy založil Filip II., otec Alexandra Velikého r. 358 př. Kr. Bylo nejbohatším městem Makedonie a opěrným bodem pro ochranu tamějších zlatých dolů. Okolo r. 146 př. Kr. se stalo římskou kolonií a usadili se zde mnozí římští váleční veteráni a jejich potomci. Používal se zde i latinský jazyk. Ve městě byla i židovská menšina bez vlastní synagogy, takže se v sobotu scházeli k modlitbám u řeky za městem, kde byla malá modlitebna. Pavel navštívil toto město při své druhé misijní cestě s Timotejem, Silasem a Lukášem (Sk 16, 8 – 10). Většinu filipských křesťanů tvořili křesťané pocházející z pohanů.

AUTENTIČNOST LISTU

O autentičnosti tohoto listu nejsou žádné pochybnosti. O listu svědčí Klement I., Justin, Meliton, Teofil i Tertulián, který vzpomíná filipskou církev s tím, že má autentické listy apoštolů. Dále pro autentičnost svědčí jazyk, styl, teologie a duch listu.

PŘÍČINA NAPSÁNÍ LISTU A JEHO CÍL

Když byl apoštol Pavel ve vězení, filipští křesťané mu poslali materiální pomoc (F 2, 25; 4, 18) prostřednictvím Epafrodita. Ten zůstal u Pavla, aby mu vypomáhal. Ten však vážně onemocněl, takže filipští křesťané o něj měli velké obavy. Když se uzdravil, Pavel jej posílá domů a chválí jeho horlivost a obětavost. To byl hlavní důvod napsání listu, který těmto křesťanům doručil sám Epafroditus. Mimo to jim chtěl apoštol něco povědět o sobě, o šíření křesťanství v Římě. Vyslovil zde přesvědčení, že bude brzy svobodný, protože se prokáže jeho nevina. Po osvobození chce navštívit i Filipy.

MÍSTO A ČAS NAPSÁNÍ LISTU

Dle církevní tradice a většiny současných teologů Pavel napsal tento list v době svého dvouročního pobytu v římském vězení. Protože Pavel očekával brzké osvobození, byl list napsán ke konci pobytu ve vězení, tj. v r. 63, a to v Římě.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Ostatní dokumenty

AUTOR NEZNÁMÝ. Knihy písma svatého. Ručně psaná samizdatová literatura