Obecně je přijímaný názor, že živé systémy se příliš neliší od neživých systémů svým chemickým složením. Skládají se totiž z běžně dostupných prvků, jakými jsou kyslík, vodík, dusík a uhlík.

Z tohoto názoru vycházel sovětský akademik Alexandr Ivanovič Oparin (1894-1980). Předpokládal, že v době, kdy se Země postupně ochlazovala, byla prvotní atmosféra bez kyslíku. Měla obsahovat vodní páru, metan, oxid uhličitý, čpavek, dusík a helium. V době, kdy se tvořily první oceány, účinkem elektrických výbojů se z přítomných plynů vytvořily aminokyseliny, ze kterých později vznikaly v moři, tzv. „prvotní polévce“, složitější bílkoviny, které jsou základem veškerého života. Vzájemné vztahy různých bílkovinových látek vedly ke vzniku koacervátových kapiček. Mezi kapénkami a jejich prostředím měla potom nastat látková výměna, čímž vlastně měly vzniknout první praorganismy, ze kterých se vyvinul další život.

Některá tvrzení stoupenců Oparinovy teorie evoluční abiogeneze

Vědec Stanley Miller v šedesátých letech minulého století pokusně napodobil atmosféru Země dle definice Oparina. Do hermeticky uzavřené skleněné aparatury, která obsahovala vroucí vodu, přidal amoniak, metan a vodík. Pomocí jiskrových výbojů napodobil blesky a během několika dní zaznamenal přítomnost načervenalé hmoty na skle a ve vodě. Následnou chemickou analýzou zjistil, že tato hmota obsahuje aminokyseliny. Z toho vyplývá např. dle astronoma Carla Sagana, že život ve vesmíru se vyskytuje hojně. Chemik William Day tvrdí, že pokus ukázal, že počátek života nebyl náhodou, ale nevyhnutelnou událostí.

ARGUMENTY POPÍRAJÍCÍ OPARINOVU TEORII

O čtyřicet let později, Miller jako člen profesorského sboru na kalifornské univerzitě v San Diegu, konstatoval, že: „…problém života se ukázal být mnohem složitějším, než jsme já a většina dalších lidí předvídali“.

Kdo se vyzná v organické chemii, ví, že koncentrované aminokyseliny se v nějakém praoceánu, kde je nadbytek vody, vůbec nespojí v peptidy, anebo jen stěží. A jestli se nějaké polypeptidy vytvoří, tak je nadbytečná vodní masa rozloží na jejich výchozí látky - aminokyseliny. Proto je praoceán tím nejposlednějším místem na zeměkouli, kde by mohly samovolně vzniknout z aminokyseliny bílkoviny - nositelé života. Přesto skoro všechny učebnice přírodopisu uvádějí tento hrubý omyl, aby nějak zdůvodnily vývojovou teorii a biogenezi.

Mnoho vědců na celém světě se snaží na základě předložených teorií o vzniku života vyrobit život v laboratoři, a dosud se to nikomu nepodařilo. V roce 1967 vytvořili američtí genetici Kornberg a Goulian umělý virus. Bohužel nebyl živý, nerozmnožoval se. Teprve, když byla do umělého viru přidána dávka přírodní DNA oddělená z jednoduchého živého viru, umělý virus opravdu ožil. I kdyby hmota vyrobená v laboratoři obživla, jenom by to potvrdilo, že vše živé – život - vzniká pouze přímým zásahem živé inteligence, nikoliv náhodou.

SHRNUTÍ

Můžeme si zazpívat s Voskovcem a Werichem Život je náhoda. Ale to je asi všechno. Dodnes není evolucionisty zodpovězeno, proč se hmota organizuje sama od sebe, co ji k tomu vede, aby obživla. Nemůžeme souhlasit, že život vznikl pouze vlivem přirozených procesů. Život je vysoce sofistikovaná záležitost, která musí mít svého tvůrce. Tím se opět dostáváme k závěrům jako v předchozích článcích. Na vzniku života se podílela bytost, která má vlastnosti uvedené v článku „Definice Boha“. Říkejme jí Bůh – Stvořitel.

 

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Online dokumenty


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.


Alexandr Ivanovič Oparin [on-line], Wikipedie, Poslední aktualizace 25. 1. 2011[Citováno 20. 2. 2011]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Oparin

Informace a vznik života, autor Dr. Charles Thaxton [on-line], Grano Salis, Poslední aktualizace neznámá [Citováno 19. 2. 2011]. Dostupné na http://granosalis.cz/ebooks/info.pdf

Přírodní vědy neznají žádnou evoluci, autor Arthur Ernest, Wilder Smith [on-line], Memento, Poslední aktualizace neznámá [Citováno 20. 2. 2011]. Dostupné na http://www.memento.junweb.cz/vedy/vedy.htm

Tajemství vzniku života, Kapitola 2-Teorie biochemické revoluce, autor Charles B. Thaxton, Walter L. Bradley, Roger L. Olsen [on-line], Memento, Poslední aktualizace neznámá [Citováno 20. 2. 2011]. Dostupné na http://www.memento.junweb.cz/tajemstvi/kapitola2.htm

Zamyšlení nad původem života na Zemi, autor Balcar Blahoslav [on-line], Zápas o duši, Poslední aktualizace neznámá [Citováno 20. 2. 2011]. Dostupné na http://zod.reformace.cz/zamysleni-nad-puvodem-zivota-na-zemi-cislo-33