Tacián Syrský  (Tatian)

Byl křesťanský apologeta 2. století, původem z východní Sýrie nebo spíše Asýrie. Křesťanskou víru přijal pravděpodobně v Římě, kde byl žákem Justina Mučedníka. Z Říma však patrně okolo roku 172 odešel a vrátil se do Syrie, možmá pro svůj extrémní asketismus. Patřil patrně do skupiny Enkratitů, kteří odmítali manželství a při křtu vyžadovali závazek celibátu, podle některých byl i gnostik. Tacián patří jako Syřan k apologetům, kteří podceňovali řecké vzdělání a řeckou filozofii. Z jeho vlastního díla se zachovala útočná Řeč k Řekům, kde odmítá řeckou učenost, umění i literaturu. Mnohem výzanmnější je jeho Diatessaron - harmonizace čtyř evangelií do jednoho díla, která se v Sýrii užívala až do 5. století a zachovala se i v mnoha překladech. Taciánovo zpracování pravděpodobně ovlivnilo i některé staré rukopisy Nového zákona.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tacián Syrský [on-line], Poslední aktualizace 30. 5. 2012. [Citováno 16. 10. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tacián_Syrský


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tacitus Cornelius Publius  cca 55 – 115

byl významný římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců. Po konzulátu (97) za císaře Nervy začal s prací na svém největším dějepisném díle, Dějinách, které sahalo snad až do počátku vlády císaře Hadriána. Tacitus si pro své psaní stanovil zásadu bez hněvu a stranění (sine ira et studio) - tedy objektivního podávání zpráv.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tacitus [on-line], Poslední aktualizace 16. 1. 2012. [Citováno 7. 3. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tacitus


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Talisman

"Posvěcený předmět", "kouzelný obraz", je předmět nadaný mocí, který má svému majiteli přinést štěstí. Naproti tomu amulet se nosí k odvrácení neštěstí.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Talisman [on-line], [Citováno 10. 6. 2012], Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/talisman/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tantrismus

Tento duchovní směr, který je vlastní indickým náboženstvím hinduismu a buddhismu, se vyznačuje především magií a mystikou. Buddhistické "vozidlo tantra" (tantrajána) hraje zvláště v tibetském lamaismu velkou roli (viz mantrajána, vadžrajána). Protiklady ve zdánlivém světě se překonávají poznáním světa absolutního. Splývání pólů v absolutnu používá při znázorňování sexuální symboliky, přičemž každému bohu, resp. transcendentnímu buddhovi, je přidělena partnerka, s níž se rituálně spojuje. Tato partnerka se nazývá v hinduismu Šakti (síla), v buddhismu Pradžňa (moudrost).

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Tantrismus [on-line], [Citováno 7. 6. 2011] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/tantrismus/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Taoistické dechové cvičení

Doslova: „zadržovat dech“; taoistické dechové cvičení, při němž se dech nejprve harmonizuje (tchiao-čchi), poté polyká (jen-čchi) a nakonec zadržuje co nejdéle. Pomocí těchto cvičení se snažili taoisté léčit vlastní nemoci.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Zadržování dechu [on-line] [Citováno 17. 4. 2011] Dostupné na: http://taoismus.webnode.cz/products/zadrzovani-dechu-pi-cchi-/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Teista

V obecném smyslu je teismus víra v alespoň jedno božstvo. V užším slova smyslu je teismus nauka vztahující se k monoteistickému Bohu a jeho vztahu ke světu. V tomto smyslu teismus popisuje Boha jako osobního, přítomného a aktivně zasahujícího do chodu světa.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Teismus [on-line], [Citováno 6. 3. 2011] Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Teismus


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tendai

Tendai je japonská škola mahájánového buddhismu, kterou založil na počátku 9. století buddhistický mnich Saičó Učení školy je postavené na čínské škole Tchien-tchaj (či Tiantai) a Lotosové sútře. Ústřední postavou školy je buddha Vairóčana. Jedna z jeho emanací je buddha Šákjamuni, který prý vyjevil svým posluchačům Lotosovou rozpravu. Díky svým okázalým rituálům a dvanáctiletým obdobím, za kterého mniši studují a meditují, je škola považována za jeden z ezoterických proudů buddhismu.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Tendai [on-line], Poslední aktualizace 12. 9. 2010 [Citováno 3. 5. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tendai


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Teofil Antiochijský  cca +180

Byl antický řecký filosof, který se obrátil na křesťanství a stal se apologetou v Antiochii. Theofilos není přítelem řeckého vzdělání, apologetou byl však velmi schopným a vzdělaným. V Antiochii sepsal své tři knihy Autolykovi, příteli, který křesťanskou zvěstí opovrhoval. Argumentuje jako zkušený řecký filosof. Ve své první knize vyznává přede vším odkázanost člověka na zjevení, jen tak lze dosáhnout poznání Boha. Nabádá k řádnému životu a káže o duchovní slepotě nespravedlivých. Druhá kniha je nesena tématem vyučujícím o Boží podstatě, o teologii Logu Druhá kniha se tak chápe obsahu zjevení a zabývá se jím podrobně. Dává vyniknout biblickému pojetí Stvoření v protikladu k řecké mytologii. Třetí kniha popisuje Písmo svaté jako prostředek zjevení, který svou starobylostí překonává všechna zjevení a mýty. Zahrnuje do této knihy rozsáhlý výpočet trvání světa a stanovuje tak trvání světa na 6000 let. Vypočítává i datum narození Krista na 5500 let. Vedle toho je obsahem knihy také plno argumentů obhajující řádnost křesťanského života. Hájí zde křesťany z nařčení, kteří se měli údajně oddávat nemravnostem.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Theofilos z Antiochie [on-line], Poslední aktualizace 16. 9. 2012. [Citováno 29. 10. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Theofilos_z_Antiochie


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Teologie

Je nauka o Bohu, bohosloví. V českém kulturním kontextu se teologií obvykle rozumí teologie křesťanská, v širším významu je však možné hovořit i o teologii ostatních náboženství. Křesťanská teologie se chápe jako vědecký rozbor pramenů víry (biblická teologie a historická teologie), jejich systematická analýza a pokus o verbalizaci (systematická teologie a fundamentální teologie) a praxe této víry (praktická teologie). Teologie vychází z předpokladu, že Bůh existuje, zatímco religionistika se snaží vědecky zkoumat a porovnávat různá náboženství, přičemž existence či neexistence boha pro ni z tohoto hlediska (z hlediska víry) není podstatná.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Teologie [on-line], Poslední aktualizace 3. 6. 2011. [Citováno 4. 6. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Teologie


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Teosofie

všechna mystická učení založená na bezprostředním intuitivním zření boha a světových tajemství. Na rozdíl od oficiálních církví zdůrazňuje teosofie osobní mystickou zkušenost. V teosofii se mísí náboženská víra a určitý druh myšlenkového a intuitivního zkoumání světových problémů. Toto učení rozvinula H. P. Blavatská. Učení H. P. Blavatské (*1831 – †1891) a jejích následovníků, jež se utvářelo pod vlivem bráhmanismu, buddhismu a hinduismu (zejména učení o ;karmě), ale také okultismu a některých prvků gnosticismu a má výrazně synkretický charakter. Blavatská založila v roce 1875 v New Yorku Teosofickou společnost. Teosofie odmítá historické formy náboženství a hledá společný smysl různých náboženství, směřuje k vytváření jakéhosi univerzálního náboženství, které je na této úrovni protějškem sjednocovacích snah tzv. ekumenického hnutí. Teosofie se snaží nahradit tradiční náboženství.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Teosofie [on-line], Poslední aktualizace 10. 8. 2011. [Citováno 9. 3. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Theosofie


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tertulián  cca 160 - 220

Latinský církevní spisovatel měl právnické a řečnické vzdělání. Jeho spisy, napsané v řečtině a latině, se ztratily až na Apologeticum (Obrana). Vyjadřoval se rigorozním způsobem ke svátostem a zastával názor, že i pohané by mohli jednat křesťansky, protože to odpovídá „povaze lidské duše“. Jeho rostoucí odcizení oficiální nauce ho přivedlo kolem r. 207 do sekty montanistů.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tertulián [on-line], [Citováno 1. 1. 2013] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/tertulian/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Theodoretos z Kyrrhu  393 - 457

Roku 423 se stal mnichem a byl nucen pod nátlakem přijmout biskupský stolec v Kyrrhu. Jeho hlavní přínos pro teologii spočíval v jeho učení o osobě Ježíše Krista. Na koncilu v Efezu byl Theodoretos sesazen a poslán do vyhnanství. O dva roky později byl na Chalkedonském koncilu, kde odsoudili Nestoria, znovu uveden do svého úřadu. Theodoretos byl plodným autorem a věnoval se psaní apologetických spisů. Sepsal rovněž Církevní dějiny, zachycující období od r. 325 do r. 428.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Theodoretos z Kyrrhu [on-line], Poslední aktualizace 19. 2. 2013 [Citováno 12. 13. 2013], Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Theodoretos_z_Kyrrhu


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Thietmar Merseburský  25. 7. 975 - 1.12. 1018

Byl biskupem v Merseburku a známým kronikářem. Ve svém díle se věnoval především dějinám Saska, ale zachytil také mnohé důležité informace o Čechách a Polsku. Mezi lety 1012 a 1018 Dětmar diktoval dílo Chronicon neboli Kroniku, obsahující osm knih, které se zabývají obdobím mezi léty 908 a 1018. Při psaní historie časnějších let vychází z díla mnicha Widukinda z Corvey a dalších zdrojů.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Dětmar z Merseburku [on-line], Poslední aktualizace 11. 9. 2011. [Citováno 22. 4. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Thietmar_z_Merseburgu


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Thúkydidés   cca 460 - ? př. Kr.

Byl řecký historik, politik, autor klasického díla Dějiny peloponéské války. Je považován za prvního autora pragmatického dějepisectví. Podle jeho teorie má historie přispívat k výchově dobrého státníka, důsledně odmítá jakékoli zásahy bohů ve výkladu a snaží se o objektivitu. O jeho životě víme málo. Jeho otec se jmenoval Oloros. Thúkydidés zemřel neznámo kdy a kde, víme jen, že neznal události mladší než z roku 399 př. Kr.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Thúkydidés [on-line], Poslední aktualizace 8. 3. 2013. [Citováno 14. 4. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Thúkydidés


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Timotej  ? – cca 80

Jeho matka byla židovkou, ale otec pohanem. Byl prvokřesťanský biskup, žák a spolupracovník apoštola Pavla. Dle tradice patřil mezi 70 učedníků Ježíšových. Pavel ho chválí jako znalce Písma. Jeho matka Euniké a babička Lois byly zbožné ženy, patrně křesťanky. Timotej se několikrát vyskytuje jako Pavlův písař v epištolách a jsou mu adresovány dvě z tzv. pastorálních epištol, První list Timoteovi a Druhý list Timoteovi. Podle tradice Pavel vysvětil Timotea na biskupa v roce 65 a poslal do Efesu. Cca v roce 80 se Timoteus postavil proti pohanskému průvodu a byl davem ubit a ukamenován.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Svatý Timoteus [on-line], Poslední aktualizace 30. 1. 2013. [Citováno 7. 3. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatý_Timoteus


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

von Tischendorf Konstatntin  18. 1. 1815 – 7. 12. 1874

Konstantin von Tischendorf byl saský teolog. Do dějin se zapsal především tím, že v čtyřicátých letech devatenáctého století rozluštil Efrémův kodex, starořecký biblický rukopis z pátého století obsahující Nový zákon, a tím, že v roce 1859 objevil pro moderní svět v klášteře svaté Kateřiny na Sinaji Sinajský kodex, biblický rukopis s Novým zákonem ze století čtvrtého. Specializovat na textovou kritiku Nového zákona. Jeho cílem se stalo pracovat s co nejstaršími rukopisy, aby měl před očima co nejvěrnější kopii původního textu. Školu ukončil doktorátem v roce 1838.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Konstantin von Tischendorf [on-line], Poslední aktualizace 12. 7. 2012. [Citováno 11. 10. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_von_Tischendorf


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Titus  1. století

Konvertita z pohanství, spolupracovník sv. Pavla. Ten ho ustanovil biskupem na Krétě. List sv. Pavla Titovi patří mezi tzv. pastýřské listy Nového zákona.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Titus [on-line], [Citováno 18. 3. 2013]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/titus/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Totemismus

Je jedna z raných forem náboženství, které je v tomto případě založeno na představě, že nějaká skupina lidí (rodina, rod, kmen apod.) souvisí s nějakým společným prapředkem, který je symbolizován totemem. Tyto formy se často vyskytují u přírodních národů.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Totemismus [on-line], Poslední aktualizace 18. 7. 2012. [Citováno 27. 8. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Totemismus


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tóra

Ve vlastním smyslu znamená tóra návod a poučení židovského národa, uložené v pěti starozákonních knihách Mojžíšových. Tórou se míní zákon bytí stvoření Božího a etický zákon, podle něhož se člověk chová před Bohem zodpovědně. Jako reprezentace stvořitelského řádu, jakého se dostalo Mojžíšovi ve zjevení na hoře Sinaji, je tóra podle tradičního židovského pojetí věčná a existovala už před stvořením světa. Obsahuje řadu zákonných ustanovení, která vykládá a rozvádí talmud.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Tóra [on-line], [Citováno 10. 6. 2012], Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/tora/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Traianus Ulpius Marcus  53 - 117

Česky Traján, římský císař od roku 98. Své největší úspěchy Traján získal jako vojevůdce. Římská říše díky jeho válečným výpravám dosáhla svého nejzazšího rozsahu, rozprostírala se od nynějšího Skotska až po Irák. Při tažení ale Traianus onemocněl a v roce 117, při návratu do Říma, v Kilíkii zemřel. Traján též ve snaze zachránit pohanství zakázal zavádět nový kult bez státního svolení a vydal zákon proti tajným spolkům. Obou zákonů bylo použito i proti křesťanům a nastala velká pronásledování.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Traianus [on-line], Poslední aktualizace 19. 1. 2013. [Citováno 12. 2. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Traján


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tridentský koncil

127 let po koncilu kostnickém měl „svobodný křesťanský koncil“ konečně dosáhnout církevní reformu a zaujmout postoj k reformačnímu hnutí Lutherovu, a tím rozštěpení církve. Koncil svolal papež Pavel III. na nátlak císaře Karla V., který požadoval dílčí reformu a celkovou obrodu církve. Závěry tohoto v pořadí 19. koncilu, konaného ve třech obdobích mezi léty 1545 a 1563 převážně v Tridentu během pontifikátů pěti papežů, signalizovaly ve středověkých církevních sporech obrat: do novověku vstupovaly již dvě křesťanské církve. Bylo obtížné uskutečnit 25 sezení, kterých se zpočátku účastnilo zprvu 31, nakonec 213 biskupů s hlasovacím právem. Byli totiž připuštěni i protestanští delegáti. Obtížná byla i tematika: projednávala se věroučná dogmata jako základ pro tridentské vyznání víry a jednalo se o vnitrocírkevní reformě. Ta zahrnovala i péči o katolické sebeuvědomění (za přispění jezuitů) podle buly o povolání z 19. 11. 1544, zvané „Juble Jerusalem“.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tridentský koncil [on-line], [Citováno 3. 10. 2012] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/tridentsky-koncil/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tripitaka  (Tipitaka)

Je souhrnný název pro buddhistické kanonické texty. Existuje mnoho různých verzí, přičemž nejznámější je Pálijský kánon théravádinské školy, pojmenovaný podle jazyka, v němž byl původně napsán. Tipitaka se skládá ze dvou slov. Ti označuje číslovku tři a pitaka, v překladu znamená koš. Překlad tedy zní Trojí koš, případně "trojkoš".

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Tripitaka [on-line], Poslední aktualizace 25. 12. 2010. [Citováno 7. 6. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tripitaka


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tylor Burnett Edward  2. 10. 1832 - 2. 1. 1917

Anglický antropolog, je považován za čelního představitele kulturního evolucionismu. Tylor se ve svých studiích snažil dopátrat původu náboženství. Dochází k závěru, že člověk se ve všech kulturách vyvíjí přibližně stejně a náboženství se vyvíjí společně s ním. Podle Tylora původ náboženství spočívá v tzv. animismu (lat. anime - duše), tedy archaické, všeobecně rozšířené víry v samostatnou duši. Víra v duši se vyvinula z dualismu lidské zkušenosti, kdy člověk byl nucen konfrontovat každodenní zkušenosti se zážitky např. ze spánku. Nedokázal si racionálně vysvětlit rozdíl mezi lidmi ve snech a těmi „opravdovými“, potřeboval si vysvětlit rozdíl mezi mrtvým a živým tělem apod. Výsledkem těchto protikladných zkušeností a úsilí o vysvětlení se stala víra, že člověk má samostatnou duši, která stojí mimo každodenní zkušenost a mimo hmotný svět. Tyto představy vedly k polyteismu, který později vyústil až v monoteismus.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Edward Burnett Tylor [on-line], Poslední aktualizace 2. 2. 2012. [Citováno 27. 8. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Edward_Burnett_Tylor


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tyrhenské jazyky

Etruština je dnes řazena o širší skupiny jazyků, které dostaly název „tyrhénská jazyková rodina“. Do této skupiny patří zmiňovaný jazyk z ostrova Lemnos, ale také severoitalská reatština. Raetštinou se mluvilo ještě v 6. století před naším letopočtem na severu Itálie ve východních Alpách. Známe několik krátkých nápisů v raetštině z tohoto období a jejich podobnost s etruštinou je zřejmá. Odlišnosti od etruštiny jsou pouze v některých koncovkách.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Etruskové dnes již nejsou tak tajemní... [on-line], Poslední aktualizace 23. 8. 2006 [Citováno 19. 1. 2012], Dostupné na: http://scienceworld.cz/lingvistika/etruskove-dnes-jiz-nejsou-tak-tajemni-1328


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tiglatpilesar I.  ? - 1076 př. Kr.

Byl významným asyrským králem a vládl v období 1114 - 1076 př. Kr. Vykonal mnoho vítězných válečných tažení. Byl vášnivým lovcem a velkým podporovatelem stavitelství.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tiglatpilesar I. [on-line], Poslední aktualizace 19. 3. 2013. [Citováno 24. 5. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tiglatpilesar_I.


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Traktát

odborné pojednání na téma náboženství, filozofie, později i v jiných oborech; učený spis. Traktáty byly oblíbené zejména ve středověku, v současnosti se jedná spíše o rozvláčné, suchopárné pojednání.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Traktát [on-line], [Citováno 11. 7. 2013]. Dostupné na: http://leccos.com/index.php/clanky/traktat


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tiberius Julius Caesar Augustus  16. 11. 42 př. Kr. – 16. 3. 37

Tiberius se narodil v Římě jako syn senátora Tiberia Claudia Nerona a jeho manželky Livie Drusilly. Oba jeho rodiče pocházeli z různých větví starobylého a urozeného republikánského rodu Claudiů. O Tiberiově dětství a mládí toho není mnoho známo. Dochované prameny, vykreslují Tiberia jako tyranského a pokryteckého jedince. Toto hodnocení bylo převzato ze starších, dnes už ztracených historických prací. Nejpodrobnější popis Tiberiova období obsahují Tacitovy Letopisy, jejichž prvních šest knih se věnuje tomuto císaři. Tacitus podává nanejvýš negativní obraz Tiberia, který měl v různých stádiích vlády postupně odkrývat svoji zavrženíhodnou povahu. Podstatná část líčení se zabývá velezrádnými procesy, zásadně ovlivňujícími Tacitovo nepřátelské vnímání Tiberia. Suetonius poukazuje na četné Tiberiovy nectnosti a na jeho údajnou zhýralost na Capri. Na druhou stranu oceňuje principovy činy v úvodu jeho panování a vyzvedává jeho umírněnost. Novodobí historikové zaujali k Tiberiovi smířlivější stanovisko než jejich antičtí předchůdci. V souladu s moderním vyváženějším přístupem je uznáván Tiberiův nesporný přínos spočívající v udržení míru, díky čemuž konsolidoval a upevnil římskou říši, značně rozšířenou výboji za Augusta. Místo podnikání nákladných zahraničních tažení užíval raději diplomatických prostředků a hrozeb vojenskou silou. Při nakládání s financemi si počínal mimořádně hospodárně a v císařské pokladně zanechal pozoruhodnou sumu téměř tří miliard sesterciů. Tiberiovo prosazování republikánských zásad se ocitalo v trvalém rozporu s neustálou obavou o vlastní bezpečí, závisejícím na uchování statusu principa. Snaha poskytnout senátu širší svobodu při rozhodování o státních záležitostech narazila na autokratickou povahu principátu zvýrazněnou některými císařovými nepříznivými osobnostními rysy a oportunismem ambiciózních jedinců, což oslabilo a demoralizovalo vedoucí vrstvy římské společnosti, jejichž apatie otevřela dveře Caligulově despocii.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Tiberius [on-line], Poslední aktualizace 21. 6. 2013. [Citováno 3. 12. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tiberius


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Talmud

Je sbírka zákonů a náboženských tradic v písemné podobě, v širším smyslu se tím míní poučky vztahující se k bibli, zahrnující všechny oblasti života. Jejich vnitřní jednotu tvoří tóra, náboženský zákon, zachycený písemně v pěti knihách Mojžíšových, a civilní a trestně právní ustanovení z nich odvozená. Podobně jako bible nebyla od počátku hotovou knihou, tak se vyvíjely i právní předpisy, předávaly se ústně z generace na generaci, a nově se vykládaly při změně historických poměrů. Množství látky, ale i druhé zničení chrámu v roce 70, po němž Židé potřebovali náhradu za ztrátu náboženského centra, vedly k písemné kodifikaci ústně tradovaného materiálu v mišně. Její řády, traktáty, kapitoly a jednotlivá ustanovení vyžadovaly v dalším historickém vývoji komentář, který představuje takzvaná gemara (doplněk). Mišna a gemara tvoří dohromady talmud, který se podle dvou pozdně antických center židovství: babylónského a palestinského, vyvinul do dvou odlišných forem, v talmud jeruzalémský neboli palestinský a v talmud babylónský, z nichž jen druhý měl kanonickou platnost.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Talmud [on-line], [Citováno 3. 12. 2013]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/talmud/


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tetrarcha

Titul Tetrarcha byl titulem vládce čtvrtiny území. Římští dobyvatelé některých asijských území rozčlenili dobyté území na čtyři části - Tetrarchie - podle zásady rozděl a panuj. V čele tetrarchie stál Tetrarcha.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tetrarcha [on-line], Poslední aktualizace 21. 6. 2013. [Citováno 19. 3. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tetrarcha


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Trifon (Tarfon) cca 70 – cca 135

Byl Žid, rabín, který pocházel z kněžského rodu. Byl nepřítelem křesťanů – židovských kacířů. Trifon přísahal, že spálí jakoukoliv knihu, kterou by měl ve vlastnictví, pokud by byla napsána křesťanským písařem (spisovatelem), a to i v případě, že by se v ní nacházelo slovo Bůh.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Rabbi Tarfon [on-line], Poslední aktualizace 25. 2. 2014. [Citováno 20. 3. 2014]. Dostupné na: http://en.wikipedia.org/wiki/Tarfon


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tanida

Město Tanida (Tanis, Džanet) bylo za vlády 21. dynastie až do nástupu faraona 22. dynastie, Šešonka III., hlavním městem celého Egypta. Nacházelo se na pravém břehu východního, dnes již vyschlého, ramene v deltě Nilu a jeho rozvoj začal za faraona Pasbachaenniut I. (faraon 21. dynastie), který zde nechal postavit repliku chrámu v Karnaku.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Pierre Montet, [on-line], [Citováno 5. 12. 2013]. Dostupné na: http://www.starovekyegypt.net/egyptologove/montet.php

Tanida, [on-line], Poslední aktualizace 17. 3. 2013 [Citováno 5. 12. 2013]. Dostupné na: http://en.wikipedia.org/wiki/Tanis


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tháles z Milétu  624 – 546 př. Kr.

Zabýval se astronomií, geometrií a dokázal poznatky aplikovat v praxi. Například předpověděl zatmění slunce v roce 585 př. Kr. a dokázal změřit výšku pyramidy pomocí tyče a slunečního stínu.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

VOLNÝ, Zdeněk. Toulky minulostí světa, 2. díl. Praha: Baronet a Via facti, 2000, ISBN: 80-238-5708-8


Tribut

Je finanční nebo naturální platba placená vládcem podřízeným jinému vladaři. Platilo se za zachování mírových vztahů nebo byl tribut placen ve válce poraženým státem pokořiteli. V antickém Římě je jako tribut nazývána přímá daň panovníkovi.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tribut [on-line], Poslední aktualizace 22. 7. 2014 [Citováno 2. 8. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tribut


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tiglatpilesar III.  vládl 745 – 727 př. Kr.

Byl významným králem Asýrie a je považován za zakladatele novoasyrského impéria a za jednoho z nejúspěšnějších vojevůdců světové historie.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tiglatpilesar III. [on-line], Poslední aktualizace 9. 3. 2013 [Citováno 31. 8. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tiglatpilesar_III.


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tóbit  (Tobiáš, Tóbijáš)  přelom 8. - 7. stol. př. Kr.

Biblická postava, otec Tóbijáše. Byl odvlečen do asyrského zajetí. Zde pomáhal svým soukmenovcům, například přes přísný zákaz pohřbíval mrtvé Izraelity. Oslepl, byl však ze slepoty vyléčen lékem, který mu přinesl jeho syn na doporučení archanděla Rafaela. Před odchodem syna Tóbijáše na cesty v předtuše smrti dává svému synu cenné rady pro šťastný život.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tóbit, [on-line], Poslední aktualizace 30. 12. 2010 [Citováno 4. 1. 2015]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tóbit


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tóbijáš  (Tobiáš) přelom 8. - 7. stol. př. Kr.

Biblická postava, syn izraelského vyhnance Tóbita. Je hlavní postavou biblické Knihy o Tobiášovi. Pro svoji spravedlnost je na cestách doprovázen archandělem Rafaelem, který se vydává za člověka. Tóbijáš zachraňuje svoji nastávající manželku Sáru z neštěstí. (Každý ze sedmi manželů, kteří si ji vzali, byl dříve, než spolu začali jako manželé žít, zabit démonem.) Tóbijáš na radu Rafaela obstará lék pro uzdravení slepého Tóbijášova otce Tóbita.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Kniha Tóbijáš, [on-line], Poslední aktualizace 19. 2. 2014 [Citováno 4. 1. 2015]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_Tóbijáš


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Tefnacht vládl kolem roku 730 př. Kr.

Byl zakladatelem 24. dynastie ve starém Egyptě. Spoluvládl i s vládci 22. a 23. dynastie. Byl libyjského původu.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Tefnacht, [on-line], Poslední aktualizace 4. 5. 2013 [Citováno 2. 2. 2015]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tefnacht


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Théby

Jsou řecký název pro egyptské město Veset. Za 11. dynastie a v době Nové říše bylo hlavním městem Egypta. Bylo spojeno s uctíváním boha Amona a byly v něm vystavěny významné chrámové komplexy.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Veset, [on-line], Poslední aktualizace 6. 4. 2013 [Citováno 6. 12. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Veset


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.