Je christologický názor, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, a to zcela božskou a nikoli lidskou přirozenost. Jiný názor představují vyjádření Chalcedonského a Druhého konstantinopolského koncilu, které zastávají nauku o dvou přirozenostech v Kristu, totiž přirozenosti božské a lidské. Z pohledu církví, které uznávají první čtyři ekumenické koncily (tj. zvláště katolické a pravoslavné církve), představuje monofyzitismus herezi. V dalším staletí se z monofyzitismu vyvinul monotheletismus, který se pokoušel nalézt střední pozici mezi výroky Chalkedonského koncilu a monofyzity. Stoupenci koncilu však i toto řešení zavrhli, a to přes snahy byzantských císařů dosáhnout v této otázce církevní jednoty. Monotheletismus pak zastávala zvláště maronitská církev, a to až do doby, kdy znovu nastolila církevní společenství s katolickou církví. Monofyzitské církve existují až dodnes, a to zvláště v zemích Blízkého východu a jsou považovány za součást tzv. orientálních církví.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Monofyzitismus [on-line], Poslední aktualizace 22. 5. 2012. [Citováno 16. 10. 2012] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Monofyzitismus
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.