Slovo pochází z řečtiny, kléros - úděl, část získaná údělem. Sv. Augustin vysvětluje užívání termínu skutečností, že - apoštol Matouš byl zvolen losem. Členové duchovenstva - kléru se obecně nazývají duchovní nebo klerikové. Přijetím svěcení se osoba stává duchovním a včleňuje se do kléru místní církve. Jen kléru přísluší výkon pravomoci pramenící ze svěcení a výkon církevní správy. Klerikové jsou povinni vzdávat úctu a poslušnost - papeži a vlastnímu - ordináři. Klérus - duchovenstvo je tedy obecný pojem popisující skupinu formálních náboženských vůdců. Duchovenstvo obvykle řídí rituální záležitosti náboženského života a učí a šíří náboženské učení a praxi. Členové duchovenstva se obecně nazývají duchovní nebo klerikové.
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Klérus [on-line], [Citováno 19. 3. 2014]. Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/klerus/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.