Chalífa

Chalífa neboli kalif – náměstek posla božího, je titul užívaný nástupci proroka Mohameda. Chalífa byl nejvyšší duchovní autoritou islámu (imámem) a do pádu arabského chalífátu v roce 1258 také světským vládcem říše. V roce 1924 po zrušení chalífátu Tureckou republikou se Husajn bin Alí, tehdejší král Hidžázu (a vládce Mekky a Medíny) z významného rodu Hášimovců (rod odvozující původ od Mohameda) prohlásil chalífou (a také králem všech Arabů), nebyl však uznán ostatními sunnitsko-muslimskými vládci. Za soudobý ekvivalent chalífátu zaměřený na náboženskou koordinaci muslimských států a ochrany zájmů muslimů může být považována Organizace islámské spolupráce, vzniklá v roce 2011 přejmenováním z Organizace islámské konference, založené v Maroku r. 1969. K myšlence chalifátu se také v průběhu 20. století hlásily radikální muslimské skupiny z Indie, Pákistánu a Aghánistánu.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Chalífa [on-line], Poslední aktualizace 16. 4. 2012 [Citováno 10. 6. 2012], Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/chalífa


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Chammurapi

byl šestý král starobabylonské říše, vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv. Chammurapiho zákoník. Chammurapi byl jedním z nejschopnějších válečníků, diplomatů a organizátorů své doby. Po vnitřní konsolidaci své říše si Chammurapi nejdříve vojensky podmanil sumerská města ležící na jih od Babylonie, centra jeho říše, během dalších let se mu nakonec podařilo ovládnout podstatnou část celé Mezopotámie. Zcela nově zorganizoval státní správu, vytvořil byrokratický aparát s kvalifikovanými úředníky, do čela krajů starobabylonské říše postavil místodržící. Král Chammurapi proslul vydáním zákoníku, který byl ještě nedávno považován za nejstarší na světě.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Chammurapi [on-line], Poslední aktualizace 28. 9. 2011. [Citováno 13. 10. 2011] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chammurapi


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Champollion Jean-François  23. 12. 1790 - 4. 3. 1832

Narodil se v jihofrancouzském městě Figeac, zemřel v Paříži.  Byl francouzský archeolog a zakladatel egyptologie. Roku 1822 rozluštil jako první egyptské hieroglyfy s pomocí trojjazyčné Rosettské desky.

Myšlenky jsou převzaty a uspořádány z:

Champollion [on-line], Poslední aktualizace 31. 3. 2013. [Citováno 16. 4. 2013] Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean-François_Champollion


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Charismatické hnutí

Mezi základní charakteristiky charismatického hnutí patří živý vztah k Ježíši Kristu, zkušenost s působením Ducha svatého, především s tzv. dary Ducha, za které se považuje např. služba, schopnost vyučovat, proroctví, uzdravování, modlitba v jazycích, evangelizace a rozlišování. Významné místo v charismatické obnově tvoří modlitba. Vedle tradičních a ustálených forem modlitby užívá charismatické hnutí také spontánní, hlasitou a společnou modlitbu, kterou mohou doprovázet různá gesta (pozvedání či vkládání rukou). Modlitba či liturgie bývá doprovázena stylově současnou hudbou. Bible je chápána jako závazné měřítko pro život křesťana; co do morálky je hnutí poměrně konzervativní. Charismatické hnutí nemá jednotnou strukturu. U tohoto hnutí hrozí nebezpečí, že se občas spoléhá více na svá vidění než na církevní autority, cítí se být nad nimi.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Charismatické hnutí [on-line], Poslední aktualizace 15. 7. 2013. [Citováno 26. 3. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Charismatické_hnutí


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Chnum

Chnum byl staroegyptský tzv. beraní bůh, zobrazovaný nejdříve jako beran a později jako muž s hlavou berana. Byl "bohem plodnosti", "pánem země kataraktů", "strážcem pramenů" a " původcem životadárných nilských záplav". Uctíván byl hlavně na jižní hranici Egypta a nejvýznamnější svatyně byla v Elefantíně.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Chnum, [on-line], Poslední aktualizace 22. 4. 2013 [Citováno 7. 12. 2013]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chnum


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.

Chizkiáš  vládl 727 – 698 př. Kr.

Byl judským králem, v obavě před asyrským útokem nechal vybudovat tzv. Chizkiášův tunel, akvadukt dlouhý 533 m, kterým se do Jeruzaléma (rybník Siloe) dopravovala voda z Gichonského pramene. V době oslabení asyrské říše se vzbouřil proti Asýrii, ale po stabilizaci Asýrie bylo Judsko Asyřany vypleněno, uchráněn byl pouze Jeruzalém.

Myšlenky převzaty a uspořádány z:

Judské království [on-line], Poslední aktualizace 15. 12. 2013 [Citováno 1. 9. 2014]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Judské_království


Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.