Z řec. eucharistia – děkovat. Svátost ustanovená Ježíšem při - poslední večeři, když o velikonoční hostině dal svým učedníkům chléb a víno jako svoje tělo a svou krev jako památku na novou a věčnou - smlouvu. Během doby byla tato svátost označována různými názvy: večeře Páně, lámání chleba, památka, mše… Podstatnými znaky eucharistie jsou chléb z pšenice a víno z hroznů, ve kterých se posvěcením děje proměna v tělo a krev Krista ( - transsubstanciace). V posvěcených způsobách je Kristus přítomen pravým, skutečným a podstatným způsobem. Eucharistická bohoslužba (liturgie) se dělí na bohoslužbu slova a vlastní eucharistickou liturgii, jimž předcházejí obřady vstupu a po nichž následují závěrečné obřady. Bohoslužba slova sestává ze čtení úryvků z Písma svatého, - homilie celebrujícího, - vyznání víry a - modlitby věřících. Eucharistická liturgie začíná přinášením darů chleba a vína, pak následuje - eucharistická modlitba - modlitba - Otče náš a svaté přijímání ( - communio).
Myšlenky převzaty a uspořádány z:
Eucharistie [on-line], [Citováno 30. 10. 2012] Dostupné na: http://www.iencyklopedie.cz/eucharistie/
Zkopíruj odkaz a vlož do příkazové řádky prohlížeče. V případě, že je odkaz nefunkční, stránky byly buď zrušeny nebo přesměrovány.Redakce se nemusí vždy ztotožňovat se všemi informacemi daného webu.