Narodil se jako prvorozený syn a čtvrté ze čtrnácti děti chudého pachtýře Giovanniho Battisty Roncalliho. Na kněze byl vysvěcen r. 1904, v r. 1915 byl odveden do italské armády jako ošetřovatel. V R. 1925 byl vysvěcen na biskupa. Působil jako apoštolský vizitátor v Bulharsku a později jako apoštolský delegát v Turecku a Řecku. R. 1929 se zúčastnil slavnostního otevření dostavěné katedrály sv. Víta. Od r. 1944 působil jako apoštolský nuncius v Paříži. V r. 1953 byl jmenován kardinálem. Dne 28. 10. 1958 jej konkláve kardinálů nečekaně zvolilo nástupcem po papeži Piu XII. Předpokládalo se, že vzhledem k vysokému věku a chatrnému zdraví bude spíše přechodným papežem. Po volbě papežem si dal jméno vzdoropapeže sesazeného kostnickým koncilem v r. 1415, aby napravil to, co bylo tehdy špatné. 11.10.1962 zahájil 2. vatikánský koncil na obnovu duchovního života ve světě a obnovy církve (ukončen 263. papežem Pavlem VI. 8.12.1965), usiloval o zachování světového míru mezi národy. V průběhu koncilu zemřel na rakovinu žaludku.