Pocházel z chudé rodiny, v dětství byl pastýřem. Ve 14 letech vstoupil do řádu dominikánů, studoval v Bologni, v 1528 byl vysvěcen na kněze. Přes 16 let byl profesorem teologie v Pavii, vykonával funkci mistra noviciátu a převora několika dominikánských klášterů. Byl zapálený pro asketizmus a evangelickou chudobu, dalo se předpokládat, že z něho bude papež, po jakém se už dlouho volalo. Když se stal papežem, nadále vytrval ve svém asketismu a pod papežským ornátem nosil hrubý mnišský hábit. Pokračoval v reformách Pia IV., vydal Římský misál, katechismus a breviář, všechny duchovní nabádal ke svatému životu, snížil počet úředníků, propustil polovinu dvořanů, zakázal a potíral simonii a nepotismus. Podařil se mu úspěšný čin, když vytvořil Svatou ligu s Benátkami a Španělskem proti Turkům. Vítězství spojených námořních sil v Korintském zálivu v bitvě u Lepanta 7. října 1571 otřáslo tureckou vládou ve středomoří. Muslimové byli na svátek Panny Marie Růžencové poraženi, proto rozšířil na celou církev slavení výročí posvěcení basiliky Panny Marie Sněžné. Zemřel v květnu roku 1572 na onemocnění ledvin.