224. Pavel IV. (Paulus)

Narodil se do šlechtické rodiny, ve 14 letech vstoupil do dominikánského řádu, z něhož brzy na nátlak otce vystoupil, věnoval se studiu teologie a v 18 letech byl vysvěcen na kněze. Později se dostal do Říma, kde vstoupil do služeb papeže Julia II. Ten jej poslal na diplomatickou misi k aragonskému králi, později do Nizozemí a Anglie a do dalších zemí. Byl vysvěcen na biskupa v Chieti. Vzdal se biskupství, stal se se sv. Kajetánem spoluzakladatelem řádu theatinů a prvním představeným řádu. Nedlouho poté byl jmenován kardinálem, roku 1542 stál u znovuobnovení římské inkvizice. Papežem byl zvolen v 79 letech. Začal reformu k obnově náboženského života, vyhnal z Říma 113 biskupů, kteří opustili své diecéze, obvinil kardinály z nemorálnosti, vyhnal potulné mnichy, šašky, prostitutky a komedianty, Židy uzavřel do ghetta. Roku 1558 jmenoval doživotně nejvyšším inkvizitorem kardinála Michele Ghislieriho, budoucího papeže Pia V., a dal mu na starost reformu církve. Zanedlouho poté umřel.