Narodil se jako druhý syn Lorenza de Medici, panovníka Florencie. Papež Inocenc VIII. jej jmenoval ve 13 letech kardinálem, zatím poslední laik (nekněz) byl ve svých 38 letech zvolen papežem, v den volby přijal všechna tři svěcení a papežská mše svatá byla jeho primicí. Lev X. byl typický renesanční panovník, pokrytecký politik a nepotista. Své příbuzné podporoval všude, i mimo Florencii. Od něho pochází známy výrok, který napsal svému bratrovi: „Užívejme papežství, když nám ho Bůh dal“. Podle historiků byl Lev X. byl bezstarostný a požitkářský člověk, mecenáš umění a znovuzakladatel římské univerzity, ale i lehkomyslný marnotratník, který získával peníze i takovým způsobem, že dával do záložny palácový nábytek, drahé příbory a nádoby. R. 1517 založil římskou banku, 15. 6.1520 vydal bulu odsuzující díla Martina Luthera v Německu, podporoval umělce, ale dával velké výdaje na své zábavy, tance a lovy, pokladnu vyprázdnil až na dno a když zemřel, nebyly peníze ani na jeho pohřeb.