Mikuláš V. (Nicolaus) – vzdoropapež

vzdoropapežem od: 22. 5. 1328   do: 25. 8. 1330, abdikoval

Civilním jménem Pietro Rainalducci se narodil v Corvaro v Itálii kolem r. 1275. Po pěti letech manželství s Giovannou Mattei vstoupil do františkánského kláštera Santa Maria Římě. Když zvítězil Ludvík Bavor nad svým sokem Fridrichem I. Sličným v boji o německý trůn, považoval se za jediného kandidáta na císařskou korunu. Tomu se však papež postavil, odmítl Ludvíka korunovat a posléze jej navíc dokonce exkomunikoval s tím, že prosazuje svou autoritu bez svolení papeže. V reakci na to Ludvík nařknul papeže z kacířství, a připojil se tak k odbojným spirituálům, kterým poskytl útočiště. Ludvík mezi tím vtrhl do Říma, kde 14. 4. 1328 zahájil proces proti papeži a čtyři dny na to vydal dekret, kterým Jana XXII. sesadil. Následovala volba vzdoropapeže, kterým se stal františkán Rainalducci. Nešlo o právoplatnou volbu a zvolený kandidát zůstal pouhým vzdoropapežem. Mikuláš V. byl bezvýznamným člověkem a v církevním životě neměl žádnou podporu, kromě exkomunikovaných stoupenců Ludvíka Bavora. V roce 1330 abdikoval a kajícně se odebral do Avignonu za Janem XXII., který mu odpustil. Mikuláš V. zůstal v čestném vězení v papežském paláci v Avignonu až do své smrti 16. 10. 1333.